Bez osobnosti není šance….

22. 11 2015

www.inadhled.cz    Situace v naší zemi není nijak růžová. Pokud se vážně zamyslíme nad nynějším stavem, nelze být spokojenými. Možná ti, které moc nezajímá, jak se budou mít zítra, za týden, případně co čeká jejich děti, jsou v relativním klidu. Ale ostatní, kteří žijí s touto zemí, nikoliv pouze v ní, musí vnímat změny, které rozhodně nejsou k lepšímu.  

   Co nás tedy musí trápit? Důvodů ke ztrátě úsměvu je mnoho. Připomeňme si to nejvýznamnější desatero.

  1. Migrující muslimové do Evropy a vše spojené s tímto jevem
  2. Sílící vliv bruselského spolku na jednotlivé národnostní otázky, snaha okleštit pravomoci jednotlivých vlád a zasahování do všech sfér našeho života
  3. Touha velkých států získat nadvládu nad těmi menšími
  4. Ztráta těžce a nedávno získaných výdobytků svobody a demokracie
  5. Nesmyslná podpora všeho, co je americké, včetně naprosté absence na politicích nezávislých médií, jejich neschopnost podávat netendenční informace
  6. Nedostatek národní hrdosti u politické elity a ochoty bojovat za naši identitu
  7. Korupčnost prostředí, ve kterém se jedná o budoucnosti Evropy i České republiky. Nejde jen o úplatnost ve formě peněz, často jde o posty a trafiky
  8. Rozdělení většiny ekonomiky státu mezi několik málo společností a jedinců, likvidace střední podnikatelské vrstvy
  9. Arogance v podání členů vlády a představitelů vládnoucích stran
  10. Katastrofální neschopnost jednotlivých stran dohodnout se na spolupráci při vedení této země

 Pokud jste něco výše nenašli, rozhodně to není záměr. Jisté je, že vyvést naši zemičku ze situace, ve které se nachází, nebude jednoduché, zůstanou li u moci lidé, kteří ji mají nyní v rukách.

  Předseda vlády Sobotka je naprosto bezcharakterní prospěchář, který má největší obavu o křeslo pod sebou, také o možnost provalení se okolností privatizace OKD a několika dalších hříchů. Ministr financí Babiš je velkopodnikatel, na jehož hlavě je tolik másla, kolik má špíny na rukách a majetku. Naprostou nechuť vnímat jakoukoliv diskuzi, nepochopení demokratických principů a chování svrchovaného vůdce bere plno občanů jako pozitivní, protože jim to připadá jiné, než dosud. Jenže právě tady velký zloděj chytá domnělé jiné lumpy, které je však ochoten udělat z každého z nás, přitom sám sobě přihrává lahůdky a odpouští si placení daní. O Obraně není třeba ani mluvit, kdo viděl jejího šéfa střílet, musel pochopit, že armáda je tak trochu bez velení.

  Další člen vlády Pelikán, tentokráte zodpovídající za spravedlnost, vyhrožuje Čechům vězením, budou li veřejně odsuzovat migranty a vše, co k nim patří. Vadí mu výroky prezidenta a jeho bratr konvertoval k islámu. Pan exředitel společnosti Skanska Ťok už možná uklidil nepořádek, který vznikl za jeho vedení, nyní řádí v dopravě a vymýšlí, tedy mimo jiné, jak vydělat co nejvíce při postihování řidičů. Pokud jde o vnitro, válka policajtů začala a jednotlivé složky se mezi sebou začaly vybíjet. Což nepomůže při vyšetřování skutečné kriminality. Pak tu máme ministra pro nic. Dienstbier je ukázkou toho, jak se syn nepodobá svému otci. Jeho chování je v naprostém rozporu s potřebami této země a hraničí s kolaborantstvím. K němu se přidávají další výlupci vzešlí z předešlých let. Šabatová, plno poslanců v obou komorách parlamentu, velká část těch, kteří vládnou médiím, poskokové, ,,neúplatní‘‘ hejtmani i úředníci a podobné rasy.

  Nelze vynechat ani naše prezidenty. Václav Havel byl ikonou, u které se až časem objevují nedostatky, často naprosto fatální. Kdo sundá růžové brýle, uvědomí si, že ne vše byla pravda, často jsme byli uváděni do iluzí. Václav Klaus je velmi inteligentní a svým způsobem velmi kontroverzní, i kolem něho se dělo mnoho z toho, co má dopad na nynější situaci. Jeho přehlížení některých náležitostí a skutků, to vše zakončené příliš rozsáhlou amnestií, mu ubírá mnoho kladných bodů, přesto jde po myslícího odborníka, který varoval před budoucím chováním Bruselu. Jeho nástupce a kdysi častý oponent Miloš Zeman také není zrovna vzorovým státníkem, nicméně i tady lze hovořit o velkých zkušenostech a přehledu spojeném s odvahou. Přesto alkoholové eskapády a podpora kancléře Mináře likvidují nejeden z jeho plusů, které u většiny národa získává protiimigrantskou politikou  a neochotou chválit strýčka Sama.

  Jisté je, že najít východ z tohoto marastu může pouze výrazná osobnost, která nemá černou politickou minulost, nebyla výrazným podnikatelem ani umělcem, žije mravně a morálně (to vše kvůli snaze ostatních ohrožených samovládců o její diskreditaci), zároveň je inteligentní, nezištná a má obrovské charisma. Dotyčný člověk by měl být zároveň odborníkem v určitém oboru s možností doplnit v budoucnosti svůj tým o další podobně kvalitní jedince. A v tom je zásadní problém. V lokalitě zvané Česko o nikom takovým už dlouho nikdo neslyšel, nebyl viděn a je pravděpodobné, že se nenarodil. A pokud ano, byl by blázen, aby spadnul do bahna, ve kterém se po kolena brodí politická elita. Jenže bez něj budeme dále rukojmím podobných lidí, o kterých se píše výše. A zcela upřímně, to je velmi smutné.

J3.K

Speciály

Tipy