Boj o hrad vrcholí, pátek a sobota napoví

  Miloš Zeman – poslední prezident, který své názory nemusel národu nijak zvláště opakovat. Celé volební období byl ve svém vystupování konzistentní. Je to první hlava státu, která skutečně dokázala vládnout a nebyla tak formální autoritou. Což vzhledem k tomu, že před ním na Hradu pobývali Václavové Havel a Klaus, znamená určitá rizika spojená s ohýbáním ústavy i nadále. Pokud Havel proslul vlastním prospěchem z restitucí a podporou amerického bombardování bývalé Jugoslávie, Klaus rozsáhlou amnestií a euroskeptismem, pak Miloš Zeman především svérázným přístupem k ústavním zákonům při jmenování vlád, podporou zahraničního obchodu směřovanou k Rusku a Číně, v neposlední řadě těsnou spoluprací s nejkontroverznější postavou polistopadových dějin Andrejem Babišem, jemuž ani nechvalně proslulý Viktor Kožený či kmotr Mrázek nesahají ani pod kotníky. Z toho vyplývá jediné. Zeman je schopen bojovat za naši samostatnost vůči EU, odmítat migrantskou rétoriku, ale jeho sepjetí s Babišem je alarmující a strašidelné, což platí i proto, že ANO samotné není protiunijní stranou. Zde musíte hledat jasnou prioritu. Řeči o tom, že patříme na Západ, Vás nesmí odradit. Západ takový, jaký jsme znali, už neexistuje.

  Jiří Drahoš – nastrčená naivní figurka, která má evokovat solidnost a vzdělání. Jeho změny názorů se staly známými, což je dané tím, že žádné nemá. Jde o akademika, který je výrazně prounijní, proeurový . Rizikem při jeho volbě je předpokládaná měkkost při zastupování na evropském bojišti, dále sepjetí s těmi, kteří doslova prosazují míchání národů. U tohoto kandidáta se rozhodně nedá očekávat možná spolupráce s Polskem, Maďarskem a Rakouskem při společném postupu proti diktátu Bruselu. Financováním jeho kampaně se zabývaly zájmové skupiny. Chceme li tu tedy praktiky Člověka v tísni a ulice plné černochů, vzhůru do této volby.

  Michal Horáček – samorost mezi kandidáty. Kampaň začal velmi brzy a v jejím průběhu od něho řada voličů odešla k Drahošovi. Přestože jde o velmi inteligentního muže, doběhla ho minulost v podobě veksláctví, možné spolupráci s STB, podnikatelská historie v oboru, který není zrovna reprezentativní, a navíc i horší schopnost vyjadřování. Jeho názory jsou téměř shodné s těmi Drahošem prezentovanými, jen Horáček je říkal dříve. Vsadil si na sebe, a pokud ho chcete nechat zvítězit, máte možnost dát mu svůj hlas. Ale rozhodně nebude silným prezidentem bránící tuto zemi.

  Mirek Topolánek – politik a expremiér má své zkušenosti, ovšem také kauzy. Jeho blízký přítel a spolupracovník Dalík pyká za společné hříchy ve věznici. Sám se zúčastnil procesu začlenění České republiky do Evropské unie a následky toho ponese naše země ještě dlouho. Nedělejme si tedy iluze o jeho prioritách týkajících se přijetí eura a odporu vůči EU.  A ani o možnosti protihráče Andreje Babiše, peníze změní mnoho názorů. Přátelství se Schwarzenbergem mu také moc kladných bodů nepřidává.

  Jiří Hynek – patří k zbrojařské lobby, což v nynější době je spíše pozitivum. Vzhledem k tomu, že patří mezi zakládající členy Realistů, vychází z jejich názorů, které jsou pravděpodobně nejméně proevropské. Což berme jako obrovské pozitivum a je škoda, že Hynek není tou dravou osobností, která by ostatní válcovala. Patří totiž k solidní menšině ucházející se o Hrad. Kdyby měl hlasitější kampaň, byl by to adept na postup do druhého kola a lze jej brát jako alternativu schopnou postavit se za tuto zemi.  Rozhodně nepatří k vítačům a neodebíral by nám legálně držené zbraně. Mentorem je mu Petr Robejšek, jehož jasné úvahy o budoucnosti Evropy jsme loni zaznamenali a příjemně nás překvapili.

  Vratislav Kulhánek – schopný manager, jehož prounijní názory a touha po euru a migrantech potlačuje schopnosti vůdčí postavy. Je škoda, že takto schopný člověk přešel na stranu kontroverzního miliardáře Sehnala. Ten také stál za financováním jeho kampaně. Ale stát není Škodovka.

  Petr Hannig – bývalý šoumen s nejzásadovějším NE vůči EU a jejímu diktátu doplácí na svou nepříliš počestnou minulost a osamocenost v celé předvolební kampani. Jeho náhled odpovídá názorům mnoha lidí, kteří ale ani neví, co říká, protože zůstal po dlouhou dobu na chvostu preferencí. Je škoda, že s tímto kandidátem nejde ruku v ruce více serióznosti a politické obratnosti.

  Marek Hilšer – lékař a aktivista, kterého bude preferovat řada mladých, například příznivců Pirátů. Už to samotné by nás mělo varovat. Prezidentský úřad vyžaduje určitou serióznost, nicméně ochota přijímat migranty a euro jej řadí k těm, o kterých lze konstatovat, že pro ně důležitější, než vlastní země, je spojení se s ostatními v EU. Takových kandidátů tu je až moc.

  Pavel Fišer - ředitel agentury STEM, což znamená mnohé, podílel se na různých výzkumech názorů veřejnosti a preferencí. Jak víme, ty dokážou měnit výsledky voleb více, než se zdá. V minulosti působil jako český velvyslanec ve Francii a v Maroku. V letech 1995 až 2003 působil v Kanceláři prezidenta republiky, také jako poradce Václava Havla. Což také nezní nijak pozitivně. Patří k příznivcům EU.

  Jak vidíte, výběr není nijak široký. Některým možná vyhovuje, vždyť většina z kandidátů je ochotná přijmout jak uprchlíky, tak i euro. Jejich odpůrcům, tedy Zemanovi a Hynkovi lze také mnohé vyčíst. Hynkovi neprůbojnost, Zemanovi spojení s Babišem a minulostí, která nebyla vždy křišťálová. Nemůžete li si vybrat, jste na tom stejně, jako mnoho dalších. Vaše tápání je pochopitelné. Kdysi byl prezident reprezentací státu, Miloš Zeman však z tohoto postu dokázal vytěžit moc a tu používat v praxi. Je pravděpodobné, že to dokáže pouze on. Ale riziko zneužití této možnosti nás musí držet ve střehu i u ostatních kandidátů. Přiznejme si, není to vůbec snadné rozhodnutí.

J3.K