Chřipka….
Českou zemi potichu pohlcuje chřipková epidemie. Postupně se uzavírají školy, vyprazdňují pracoviště a plní čekárny před ordinacemi obvodních lékařů. Zákeřná choroba již usmrtila čtyři jedince a kraje hlásí i další těžké průběhy nemoci.
Nebudeme se zabývat odbornými termíny a popisem událostí v našem imunitním systému, které provází tuto nemoc. K tomu stačí odborná literatura a wikipedie. Jisté je, že každý z nás už si chřipku prožil, takže ve chvíli, kdy mu začne být všelijak, pobolívají svaly a klouby, je jasné, že se blíží stav, kdy ulehnout je nejlepší řešení. K tomu čaj a nějaký ten vitamínek, výborný je nurofen stopgrip, který bohužel díky vařičům pervitinu získáte pouze po předložení občanského průkazu a rázem jste potencionálním feťákem.
O něco horší je, když si nelehnete. Pracovní vytížení, vysoká funkce, nebo akce, na kterou jste se těšili již dlouho, brání v zachumlání se do peřin. Rázem se z vás stává aktivní přenašeč pracující na pokraji sil. Nic moc alternativa, to jistě uznáte. Překonáte li však nutnost vykonávat jakoukoliv činnost, je třeba si chorobu dostatečně užít. Pro většinu je ideálním stavem je být trpícím mužem pod dohledem starostlivé partnerky, platí to i v opačném gardu. Ležení v teplíčku, full servis při přípravě čaje, pochutin a medicínek je přímo nutností, dvd přehrávač topí při produkci dávno odložených filmů, je to pohoda.
Ještě poněkud méně pozitivní je stav nemoci v opuštění. Marod si musí udělat vše sám, na druhou stranu ten božský klid provázený pocením, pitím a vybíháním na toaletu. I to se dá vydýchat, choroba musí někdy ustoupit.
Daleko nejsmutnější je okamžik, kdy kolem vás všichni padnuli a vy jste ten, kdo stojí a maká. Léčiva, pití, jídlo, vyměnit film, kde je ovladač?, mám na něco chuť…no hrůza. Takže je otázkou, je li lepší marodit, zůstat zdravý, účastnit se choroby jiných? Možná je daleko nejlepším řešením se sebrat a v době, kdy chřipka zahrozí, zmizet do nějaké solidní destinace s třiceti stupni ve stínu. Už několik let si říkám, že to udělám, ale…mám moc práce, vychovávám potomky a chřipku je třeba si užít. A jsme zase na začátku…
J3.K
