Člověk v tísni je certifikovanou součástí učebních osnov škol

  O gymnáziu Na Zatlance jsme už psali. Přinášíme dnes korespondenci mezi matkou jedné studentky a panem učitelem, se kterými se studenti stali součástí exkurze do pražské mešity. Nutno konstatovat, že odpovědi pana učitele jsou slušné, věcné, diplomatické a v závěru nekompromisní. O tom, že Člověk v tísni patří k neziskovkám, které svým chováním a protěžováním islámu v rámci boje s rasismem neberou v potaz celkovou situaci ve světě v oblasti rasismu, násilí na ženách a dětech včetně prosazování islámského práva šaría na územích mimo vyloženě muslimské země, a tím potírají veškeré evropské výdobytky moderní civilizace, zákony a zvyky, pan učitel slyšet nechce. Nyní tedy trochu delší dokumentace, kterou stojí za to si přečíst. Můžete si poté udělat názor o tom, co dělá nejen Ministerstvo školství, ale i o tom, jak se pracuje s myslí Vašich potomků. Záměrně byla vypuštěna jména účastníků.

  Dne 6. listopadu
Vážený pane učiteli, jsem maminkou Vaší studentky a dovoluji se na Vás obrátit s tématem, se kterým se na Vás obrátil i otec, a sdělit Vám k tomu následující. Jak jsem se dozvěděla od dcery, plánujete s dětmi ve středu návštěvu mešity prý jako součást výuky o Arabských zemích a prý jako osobní zkušenost, aby si studenti udělali sami svůj vlastní názor na islám. 

Patřím mezi vlastence, roztahování muslimských obyvatel po evropském území a šíření islámu do naší křesťanské kultury mi opravdu velmi vadí, vidím obrovská rizika islámu a v tomto duchu vychovávám obě své dcery. Nejsem tedy žádný vítač a nejsem ani podporovatelem multikulti výchovy. Návštěvu mešity v tomto třaskavém období považuji proto za velmi necitlivé prosazování tolerance vůči ideologii (záměrně o islámu nepíšu jako o náboženství, neboť v pravém slova smyslu se jedná o  ideologií nikoliv náboženství), která stojí za světovým terorismem a je spojená s násilím. Hodně dlouho jsem zvažovala to, že dceru z takové akce omluvím, ale po rozhovoru s jejím otcem, kdy mi po návštěvě u Vás vysvětlil, že prý děti budou mít prostor i na otázky, jsem se rozhodla nechat dceru tuto akci absolvovat s tím, že jsem jí dala k dispozici pár témat, na které by bylo dobré se zeptat, protože se jedná o základní atributy islámu (omezení svobody pohybu žen, práv žen na vzdělávání, vlastnění majetku, výchovu vlastních dětí, rozhodování o vlastním těle - ženská obřízka, polygamie, vynucené dětské sňatky, pedofilie, incest, vraždy ze cti, vnucování rituální stravy, útisk a vydírání žen, trest smrti za zběhnutí  od islámu apod) a dala jí tak možnost utvořit si na islám vlastní a pevně doufám že ten správný názor.

Jenže: s obrovským rozhořčením jsem zjistila, že Vaše škola jakožto prestižní gymnázium, je protnutá spoluprací s neziskovou organizací, jejíž činnost již byla zakázána v několika zemích kvůli potvrzenému propojení na islámské teroristy. Ano, je řeč o Člověku v tísni, který na Vaší škole pořádá akce, např. studentské volby (k tomu se veřejně Vaše škola hlásí na svém facebookovém účtu) , besedy se zástupci vítačů (Dominik Feri) a další politické agitace, o kterých vím od rodičů studentů. Za mrzský peníz placený učitelům za besedy s  vítači nechává škola  našim dětem vymývat mozky a směřovat je k  tzv. multikulti výchově, místo toho, aby  dětem ukazovala hrdiny, vlastence, kteří nasazovali život při bránění naší vlasti během války. Děti si tak ze školy odnášejí poznání, že multikulti výchova je obohacení, o rizicích islámu a jeho zrůdnostech nemají ani tušení. Škola tak selhává v základním aspektu tj. být sekulární, apolitická  a to je pro mě jako pro rodiče naprosto skandální a nepřijatelné!Celou záležitost hodlám řešit nejen s rodiči na třídních schůzkách, ale také s učiteli a vedením školy. 

S úctou a přáním krásného dne.

  Odpověď č.1

Vážená paní, s velkým překvapením znovu a znovu pročítám Váš e mail. Obsahuje poměrně dost nepřesností, které bych rád uvedl na pravou míru (na mnohé jsem již odpovídal otci). 

Exkurzi do mešity nabízím již léta studentům druhých ročníků. Jedná se nikoli o součást probírání arabských zemí (téma části třetího ročníku), ale pokus uzavřít kapitolu Geografie světových náboženství, které jsme se v R věnovali poslední měsíc. O možnosti návštěvy nechávám hlasovat studenty. Pokud je třída pro (což R i S rozhodně bylo - paralelně učím stejnou věc v obou třídách, takže jisté rozdíly mi trochu splývají, pro byli v jedné třídě všichni, v druhé všichni kromě jednoho, či dvou) tak se následně pokouším návštěvu domluvit. Pro mně osobně to znamená pouze práci navíc, protože jsem na stejném místě byl se studenty vícekrát. 

Co považuji za důležité - studenti jsou od začátku jasně informováni, že pokud kdokoli (a vždy znovu zdůrazňuji, že akceptuji i výhrady rodičů) s náplní exkurze nesouhlasí, není povinen se jí účastnit. V takovém případě pouze přijde na první tři hodiny místo exkurze do školní knihovny a zde bude zpracovávat na základě studia odborné literatury úkol, který se váže k probírané tematice. Tuto možnost jsem  jasně zdůraznil již při představování exkurze a zmíněna byla ještě dvakrát poté, co se mi podařilo exkurzi dojednat. Návštěvu mešity volím proto, že islám je v současnosti nejdiskutovanější (a asi nejkontroverznější náboženství). Idea návštěvy je taková, že studenti mají možnost shlédnout prostory, které se váží k probíraným tématům a také získají možnost besedovat s příslušníkem zdejší muslimské komunity. Besedy bývají velmi otevřené a studenti mohou získat odpovědi i na otázky, které sám odpovědět neumím - detaily praktikování tohoto náboženství aj. Po návštěvě následuje společný rozbor exkurze na hodině zeměpisu. Pokud se během návštěvy setkáváme s nějakou náboženskou propagandou, což se může stát, tak během rozboru zkoušíme odhalit, kdy k ní docházelo, jaké metody byly použity apod. Sám považuji návštěvu za součást jisté formy kritické mediální výchovy. Studenti jdou především do mešity připraveni (teoretické průpravě vážící se k islámu jsme se věnovali tři vyučovací hodiny). Následně mají možnost se znovu k problematice vrátit a rozebrat informace, které zazněly na besedě. Myslím, že jim toto může pomoci při setkání s jakoukoli propagandou (ta rozhodně není a nebude jenom islámská, v životě se jistě setkají s mnohými dalšími podobami manipulace).  A to, aby studenti měli možnost utvořit si vlastní názor na cokoli považuji za důležitou a pro mne osobně neoddiskutovatelnou náplň své profese (samozřejmě poté, co se seznámí alespoň se základními fakty o problematice). 

Ohledně svého pojetí výuky tohoto náboženství asi následující. Rozhodně jsem  si vědom mnohých negativních stránek současné podoby islámu. Během zmíněných třech hodin ode mně či  studentů (výuka byla vedena metodou dialogu)  jasně zazněly mnohé z negativních projevy spojovaných s tímto náboženství (naprostá většina těch, o kterých píšete). Mluvili jsme o brutalitě práva šaríja,  o terorismu spojeném s některými příslušníky muslimské komunity a jeho motivacích, o postavení žen, například v Saudské Arábii a dalším. Studenti mohli přicházet s vlastními názory či dotazy.Hovořili jsme i o problematice muslimských komunit v záp. Evropě a rizikových jevech spojených s nimi ,jejich vzniku apod.  Zároveň jsem poukazovali i na pozitivní stránky tohoto náboženství např. v dějinách Evropy (rozvoj Španělska v době Maurů, záchrana mnohých děl antické vzdělanosti). Sám důsledně rozlišuji islám jako náboženství a islamismus (extrémní idelologie), ale studentům tento názor nenutím (odkazuji je na religionistiku jako srovnávací vědu o náboženstvích).  Ze svých cestovatelských zkušeností vím, že jiná je podoba islámu a fungování majoritně islámské společnosti je jiná v Malajsii, Turecku, Jordánsku, Tunisku či Albánii, tak jako jsem vnímal rozdíly mezi pojetím křesťanství v Gruzii, Řecku, USA, Polsku či u nás, Skandinávii a jinde. A díky nim striktně odmítám jakékoli paušalizování či tvrzení, že zmíněné negativní jevy jsou typické pro všechna pojetí islámu, či všechny islámské země.

Vůči čemu se ale velmi zásadně ohradím jsou velmi zavádějící informace o společnosti Člověk v tísni. Píšete v e mailu o svém vlastenectví. Sám se za patriota  považuji od svého dětství (výchova k němu byla v mé rodině silně zastoupena). K patriotismu se snažím nenásilně vést i své studenty, ostatně i proto budeme během výuky v rámci druhého ročníku věnovat velkou pozornost České republice. Její dobrou znalost, včetně znalosti jejího regionálního zeměpisu, považuji za důležitý podklad poučeného vlastenectví. Proto naší zemi věnuji více pozornosti, než bývá ve výuce zeměpisu na čtyřletých gymnáziích obvyklé. Pokud ovšem některá organizace udělala v posledních letech něco pozitivního právě právě pro výuku vlastenectví, patří k nim pro mě na prvních místech Člověk v tísni. Její projekt Příběhy bezpráví umožňuje distribuovat do škol filmy o moderní české historii, ve kterých právě ukazuje, jak píšete, hrdiny a vlastence, kteří byli ochotni bojovat proti nacistické a komunistické totalitě a často při tomto boji umírali se jménem této země a její svobody na rtech. Jsem velmi rád, že díky Člověku v tísni má naše škola přístup k filmovým dokumentům, které seznamují studenty s životy osobností jako Milada Horáková, či tria Balabán, Mašín, Morávek. Do škol se díky podpoře této organizace dostávají hrdinové protinacistického i protikomunistického odboje (mnohé z nich jsme přivítali i na naší škole). Studentské volby neorganizuji, ale k jejich myšlence se hlásím a jsem rád, že se naše škola zařadila mezi téměř 300 dalších škol, kde studenti měli možnost si volby vyzkoušet. Rád bych, aby z našich studentů vyrůstali aktivní občané této země a studentské volby je mají k účasti na volbách motivovat. Byl jsem na mnohých aktivitách Člověka v tísni, ovšem nikdy to nebylo za žádný "mrzký peníz" (účast na žádném z projektů o kterých vím - například Příběhy bezpráví rozhodně nebyla honorována a organizoval jsem je vícekrát. Do organizace naopak bylo zapotřebí vložit spoustu vlastního - nehonorovaného - volného času). O zákazu činnosti Čl. v tísni z důvodu spojenectví s terorismem nevím z žádného seriózního zdroje.  Pokud píšete o vymývání mozků a tom, že studenti nebyli informováni o rizicích islámu, či o indoktrinaci islámem (jak zní titulek Vašeho e mailu) a hodláte toto dávat do souvislosti s mými hodinami, považoval bych to nejen za nepravdivé, ale také osobně urážlivé a ostře bych se proti tomu musel ohradit.  Je otázkou, zda a jak jste pak o hodinách informována, pokud máte za to, že informace o rizikových jevech spojovaných s islámem ve výuce nezazněly.   I proto jsem schopen a ochoten si vše obhájit i před rodiči třídy,protože věřím tomu, že oni od svých dětí tyto informace mají.  Pokud v něčem s Vámi souhlasím, je to kritická ostražitost vůči jakýmkoli ideologiím (včetně ideologií nenávisti k čemukoli - ostatně jedna z nich vedla například A. Breivika k zavraždění 69 nevinných mladých lidí, či nálepkování). Podle mého soudu má škola k této ostražitosti a kritickému uvažování vůbec vést studenty, stejně tak jako k toleranci, respektu náboženské svobodě či jiným hodnotách Listiny zákl. práv a svobod.  K nim se sám hlásím,  hodlám tak činit i nadále a vést k nim i své studenty. S pozdravem pan učitel

  Reakce maminky
  Vážený pane učiteli, důvody, pro které berete děti do mešity, jsem pochopila, osvětlil mi je otec Elišky, poznat nepřítele je samozřejmě správná taktika (z tohoto důvodu jsem se začetla do Koránu), a proto jsem taky nezasáhla a dcera  s Vámi ten výlet bude absolvovat. V tom se shodneme. Je v pořádku, že si studenti mají na věc udělat svůj vlastní názor. Ale aby jejich názor byl opravdu objektivní, nesměli by být vystaveni působení jakýkoliv jiných vlivů, které jejich názor ovlivní, jako např. organizace Člověk v tísni, pod jejíž záštitou si přišel Feri popovídat do školy se studenty (jeho vítačské tendence jsou dobře známy) a další akce, které ovlivňují naše děti, aby podlehly neomarxismu. Takže objektivita názorů na škole není zajištěna. To je věc první a velmi zásadní. 

Další postřehy z Vašeho mailu: píšete, že akce je pokus uzavřít kapitolu Geografie světových náboženství. Z Vašich slov tedy jasně vyplývá, že se jedná o závěr nějakého výukového bloku. Předpokládala bych tedy, že se budete účastnit i návštěvy křesťanského kostela, židovské synagogy, aby žáci měli srovnání. To se dle informací od dcery nestalo a pokud se tedy jedná o uzavření kapitoly, dá se předpokládat, že ani nestane...Návštěvu křesťanského kostela máme s dcerou za sebou, takže u nás to není problém. Jestliže jste v hodinách probírali kritické pohledy na islám, pak je to dobře, ale zásadně se neshodneme na nějakém dělení na islám jako náboženství a islamismus jako ideologii. Je to jedno a totéž nebo jinak - spojené nádoby. Dcera mi chodí domů s názory, že "nejsou všichni muslimové stejní", jsou normální muslimové a radikální, což je i v intencích Vaší odpovědi, proti tomu se musím ohradit.  Přečetla jsem Korán a ten, kdo rozděluje muslimy na radikální a umírněné buď o této ideologii nic neví nebo vědomě lže. Muslim si nemůže dovolit být vlažněji vyznávající muslim, který nebude demonstrovat svou explicitní spřízněnost s islámem a halasně ho praktikovat, neboť v tu chvíli je to špatný muslim. Když se stáváte muslimem, přijímáte tuto víru za svou komplexně , se vším všudy. Nelze tedy říct, že budete jen dávat almužny chudým, ale nebudete řezat hlavy. Když je potřeba, musíte dělat obojí. Přesně tak, jak to stojí v Koránu. 

Co se týče dojmů z Vašich cest, i já procestovala pár muslimských zemí, resp. byla na pár takových dovolených. Ale po pár dnech strávených mezi hotelovým pokojem a pláží s několika málo výlety bez skutečného života mezi místní komunitou bych si neodvážila hodnotit islám (to až mnoho let po té po nastudování mnoha a mnoha informací).Islám tvrdí, že všichni lidé si nejsou rovni. Islám má ve svém zadání zákaz soužití s kýmkoliv jiným. V momentě, kdy se vzdáte muslimské víry, vydáváte se napospas smrti. V tom je islám tak nebezpečný a z tohoto důvodu nesnese srovnání s žádným jiným náboženstvím. Pokud je někdo k islámu tolerantní, pak muslimové předpokládají, že tato tolerance je pouze prvním krokem k přijetí islámu. Není jediná kladná věc, která by se o islámu dala říct. Tady musím připomenout, že jistě z historie víte, že Afghánistán byl kdysi buddhistický, Pákistán hinduistický a Libanon křesťanský. Dnes je všude v těchto zemích islám. Domnívám se, že v názoru na islám nemáme rozporu.  

Musím se ale vyjádřit k další věci, pro mě o mnoho zásadnější: 

tzv. (ne)zisková organizace Člověk v tísni, které se zastáváte. Obhajoba této zločinecké organizace je pro mě naprosto nepřijatelná! Pokud to nevíte, Šimon Pánek je průkopníkem islamizace ČR, řídí organizaci, jež je hlavním dovozcem migrantů přes Středozemní moře, mimochodem mají dokonce svou vlastní loď,plovoucí pod názvem Lékaři bez hranic,  která pendluje přes moře a migranty vozí k evropským hranicím. Tato organizace je financována Norskými fondy a panem Sorosem (předpokládám, že víte, o koho jde). Názory pana Pánka, že Česko má migranty přijímat,  a to ve stejném rozsahu jako Německo jsou všem lidem dobře známy. V tomto případě snese Pánek srovnání s frau Merkel.  Samozřejmě jde to bysnys, jde o prachy, obrovskou spoustu peněz z EU.  Pokud Vám tedy není známo nic špatného o této organizaci, která se z humanitární vyvinula v silně politickou a tuto politiku záměrně zanáší do škol, aby tak ovlivňovala mladé lidi podle zadání, pokud chcete pochopit, kdo za tím vším stojí, pak Vám doporučuji ke zjišťování informací jiné zdroje, než jsou mainstremová média, např. zde: 

//inadhled.live/zajimavosti/provokace-reklamni-kampan-nebo-ukazka-sily-/

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Stopa-penez-George-Soros-cesky-stat-Clovek-v-tisni-Ceska-televize-Pry-je-zde-propojeni-463721

//inadhled.live/uvaha-dne/-proc-nenechat-indoktrinaci-na-skolach-v-klidu-pokracovat-/

Pamatuji si ještě Husákovu dobu, kdy lidé, kteří chtěli být pravdivě informováni, museli informace hledat,  číst samizdat, být v disidentu  a dnes je to stejné - bohužel.Takže když to shrnu - na jednu stranu píšete, že i Vy jste vlastenec a ctíte listinu základních práv a svobod, na stranu druhou obhajujete organizaci, která sem tahá negramotné lidi (v podstatě jen muže, aby se tu v budoucnu mísili s místními Evropankami) z jiné kultury naprosto neslučitelné s tou naší a tím ohrožuje naši bezpečnost a hlavně budoucnost těch, o které nám jde nejvíc - našich dětí. Buď jsou v tom peníze, nebo Vaše obrovská neinformovanost, nevím, co je horší. V každém případě však Váš mail dokazuje, že škola není apolitická a nedodržuje základní hledisko sekularity státu. Děti se tak za pomoci spolupráce s touto (ne) ziskovkou učí být TOLERANTNÍ K NETOLERANTNOSTI. Proti tomu hodlám protestovat a budu to řešit. Politika do školy nepatří a to ani podprahově. Samozřejmě to není Váš problém, to je na vedení školy. Považovala jsem jenom za důležité objasnit důvody, proč jsem se obrátila na Vás.  

  A nakonec poslední odpověď pana učitele, která ukazuje, že diskuze má pro něj ohraničenou dobu, která končí tam, kde se organizace Člověk v tísni stává zárukou pravdivosti a spravedlnosti.

Vážená paní, svou odpověď jsem tentokrát konzultoval s autoritami ve své profesi a pokusím se o maximálně věcnou reakci, která by uzavřela naši komunikaci o uvedených tématech.

Jako první věc bych rád předeslal, že jako učitel zeměpisu jsem povinen se řídit dokumentem schváleným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kterým je Rámcový vzdělávací plán. V druhém ročníku studia geografie se studenti GNZ v souladu s tímto plánem zabývají  kapitolou Sociální prostředí. Dokument učitele geografie zavazuje vést k několika výstupům (viz  s. 35), kterými se máme v naší práci řídit. Problematiky, které jsme se věnovali v R poslední týdny, se týká výstup, který ocituji: "žák analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská a kulturní specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v jednotlivých kulturních regionech světa". Ve výuce geografie bych se dále v této souvislosti měl věnovat i tzv. průřezovým tématům. Výstup jednoho z nich opět ocituji. Z části Základní problémy sociokulturních rozdílů  (s. 74) vyplývá požadavek věnovat se tématu: "Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet". Výstupů týkajícíh se tématu je v pro mne závazném dokumentu podstatně více "(interkulturní komunikace", "pochopení kult. diferencí"), ale nechci vás zahlcovat dalšími citacemi. Chci ovšem zdůraznit, že  výše uvedené ve své výuce respektuji. 

Druhá věc se týká Vámi uváděných možností dalších exkurzí. S tatínkem Elišky jsem již hovořil o tom, že se v rámci výuky věnuji tradičně a mnoho let i jiným exkurzím. Třídu R učím teprve od září tohoto školního roku a všechny exkurze nemohou být realizovány těsně po sobě z provozních důvodů (odvádění studentů komplikuje výuku v jiných předmětech). Jako příklad realizovaných akcí jsem uváděl třídu 4. E, kterou jsem učil geografii ve druhém ročníku jako poslední a  s kterou jsme navštívili v rámci výuky zeměpisu či dějepisu nejen Židovské muzeum, pražské synagogy a další památky Pražského žid. města, ale také Terezín, křesťanský klášter, či například pravoslavný chrám jako součást exkurze v Národním památníku hrdinů heydrichiády. Stejně tak jsme navštívili jiné památky, průmyslové podniky, abychom dodali výuce zeměpisu praktickou dimenzi. I v R bych rád mnohé z uvedeného uskutečnil, záleží samozřejmě vždy na tom, jak dlouho třídu učím, zda jí mám na oba předměty a dalších okolnostech.  Židovské muzeum  a pražské židovské město, včetně jeho synagog plánuji realizovat jako součást výuky o Praze (místní region), což mi umožní rozložit exkurze do více měsíců a propojit judaismus s možností seznámit se s pražskými památkami (tématika druhého pololetí tohoto školního roku). 

Poslední věc - v mnohých pohledech na záležitosti týkající se islámu, v pohledu na organizaci Člověk v tísni (která má pro své školské programy akreditaci MŠMT), či závěrech o studiu na Zatlance se zřejmě neshodneme. Mé zkušenosti jsou  odlišné od těch, které uvádíte Vy.  Na závěr svého e mailu píšete o tom, že věc je "na vedení školy", či že hodláte "protestovat", "věc řešit" aj. To vše již překračuje rovinu osobní komunikace mezi námi. Za sebe jsem se jí proto rozhodl ukončit a neprodlužovat jí vrstvením dalších argumentů.  Vaše právo na Váš pohled respektuji, tak jako právo kohokoli jiného, včetně mých studentů. Stejné právo si vyhrazuji i pro sebe. 

S pozdravem

  Člověk v tísni se stal pro pedagoga gymnázia Na Zatlance autoritou, přes kterou ,,nejede vlak´´. Všiměte se si, že o této neziskové organizaci oficiální média buď mlčí, nebo ji uvádí pouze v pozitivních souvislostech. Funguje to stejně, jako se vším, co se peče mimo nás v Bruselu, ve vládě, a my jsme o tom pouze někdy nekompletně  informováni, přestože se to týká našich životů. Islamizace Evropy je na pochodu a uváděné důvody (stárnutí obyvatelstva, potřeba zvýšení výkonnosti ekonomiky z důvodu sociálních a důchodových nároku v budoucnosti a další podobné lži) jsou pouze zástupnými. O tom, že světové dějiny neomylně míří za podpory paradoxně bílých elit k okamžiku, kdy běloch bude pouhým odpadem, který podlehl degeneraci a sebedestrukci, není pochyb. A každý, kdo se tomu postaví, je nepřítelem číslo jedna. O změně myšlení mládeže svědčí nejeden průzkum na školách. A gymnázium Na Zatlance je přímo vzorem toho, jak lze ovlivňovat dětskou mysl a ještě se stát ceněnou školou. Otázkou tedy je, kdo za tím stojí? Ano, je to obrovský vliv neziskového sektoru na státní úřady. V tomto případu na Ministerstvo školství.

J3.K