Co nám ukázaly americké volby?
www.inadhled.live Výsledky amerických voleb do obou komor dopadly velmi těsně a lze je i přes určité rozpaky vnímat jako vítezství Republikánů představovaných především bývalým prezidentem Donaldem Trumpem. Díky tomuto výsledku to všeobecně bude mít exekutiva vedená obrazně, nikoliv fakticky, Joe Bidenem podstatně složitější při prosazování politiky Demokratů. To podstatně berte s rezervou, protože jak známo, sváry vedené navenek často končí uvnitř budov, v níž politici zasedají.
Průběh samotných voleb měl opět plno ,,zvláštností“. Docházelo k výpadkům techniky, opět se objevovali falešné či dvojité hlasy, při sčítání se nevyhnuli podivnostem. Upřímně řečeno, vítězství Republikánů se čekalo mnohem razantnější a při tomto výhledu se vycházelo z všeobecnému poklesu obliby Bidena a dalších čelních představitelů Demokratů. Úroveň života v USA má klesající úroveň, i tam se zdražuje, což platí taktéž pro pohonné hmoty. Se svobodou slova je to podobné jako u nás, stát je zadlužený a ulice i kdysi luxusních čtvrtí se zaplňují bezdomovci. Přidejme již dlouhodobý vliv ekoteroristů či hnutí podobných BLM a genderových úchyláků, který otravuje život běžným Američanům, covidový dvouletý teror a nesmyslné vyzbrojování Ukrajiny stojící USA plno peněz, a důvodů k pokračování v dosavadním trendů moc nenajdeme. I proto se dal očekávat mohutný nástup Republikánů. Proč nepřišel?
Podobně jako u nás je většina amerických médií v rukách prodemokratických liberálů, takže svou ideologii tlačí do lidí v neuvěřitelné míře. Dopady toho jsou shodné s těmi u nás a plno obyvatel USA zůstává nadále přesvědčených, že to, co říkají v televizi, je pravda a v pořádku. Lidé opouštějící Kalifornii z důvodu levicové politiky vysokých daní a omezování názorové svobody přešli často do Texasu, aby i tam začali volit levicově smýšlející Demokraty. To svědčí o jisté demenci voličů, která prostupuje napříč celou americkou veřejností. Přesto Demokraty mnoho lidí opustilo, takže musely nastoupit jiné praktiky. Mezi ně patří i ovlivňování samotného hlasování a sčítání. Je s podivem, že si Republikáni nedokážou dopředu tyto věci ohlídat, zvláště když na tuto svou neschopnost už nejednou doplatili a naposled to odnesl Donald Trump při posledních prezidentských volbách. Pokus o proslulou Bidenovu křivku, tedy situaci, kdy v posledních hodinách sčítání došlo k naprostému převratu v dosavadních výsledcích, jsme zaznamenali i tentokráte. Pokud vím, že se toto děje, dopředu udělám vše proto, abych změnil systém hlasování a zapojil bych například armádu. Protože jinak riskuji zbytečně úplně vše. Jen mluvit o tom nestačí. Republikáni mají nyní výhodu vzešlou z jejich těsného vítězství a 2 roky k dobru, nechť tedy vymění hlasovací automaty, zruší možnost korespondenční volby a připraví pro prezidentské kandidáty rovnocenné podmínky.
Více k americkým volbám není zatím co říct, protože dopady výsledků budou ještě nějakou dobu nejasné. Doufat, že se nás to brzy dotkne, je naivní představa. Díky naší vládě budeme nadále dotovat kohokoli. Ostatně hospodářské výsledky ČEZu a obří zisk rozdělený formou vyplácení dividend mezi akcionáře opět ukazuje, k čemu se naše vláda uchýlila. Stát shrábne většinu, ale dost zbude i na minoritní akcionáře, z nichž většina sídlí v USA. Pokud by si někdo myslel, že se ČEZ už nakrmil, mýlí se. Opět na nás připravuje další zdražení, pomocí kterého z nás získá dostatek peněz pro své akcionáře, dostane se i na odměny pro manažery. Stát, respektive vláda tyto peníze utratí, aniž by zkusila vykoupit zpět podíly v ČEZu a mohla tak regulovat ceny elektřiny nikoliv v zájmu minoritních akcionářů, ale přístupné občanům této země. A takto Fiala přistupuje ke všemu. V podstatě ho nezajímáme. Momentálně se rozeběhla kauza s jeho údajným bratrancem fungujícím na Ukrajině. Pokud se skutečně ukáže, že jde o rodinu, jsou sanace škod vyplácené Kyjevu dalším možným únikem peněz směřujícím k obohacení svému i příbuzných. Ostatně není to poprvé, barmské dobrodružství v podobě státních dotací na výzkum tamních ,,problémů“ bylo solidním předskokanem ukrajinské anabázi. Vždyť už to tluče do očí.
Jindřich Kulhavý