Co vše momentálně ukazuje pohled ven?

  Epidemie nezasáhnula pouze tělesné orgány nemocných, ale zároveň se dotknula mnoha odvětví. Pronikla do školství, sportů, kultury, téměř zastavila obchodování. Umrtvila většinu služeb, vymazala z trhu cestovní ruch. Bankovní sektor se momentálně projevuje především internetovým provozem a zatím fungujícími bankomaty, které by však řada politiků ráda vypnula. Ztichly provozy v továrních halách, u benzínových pump je pusto, není moc kam jezdit. Vyprázdnily se sály, ve kterých probíhala společná jednání či snad kulturní akce. Obchodní centra připomínají klidem den po jaderné katastrofě, snad jen v potravinách je trochu živo, nicméně chybí řada produktů.  Na ulicích se potácí pár lidí dusících se v rouškách a před restauracemi vydávajícími jídlo stojí delší fronty. Nikoliv pro svou početnost, ale díky rozestupům mezi čekajícími. Plno lidí přestalo dělat i to málo, které mohou a svou nečinnost vysvětlují obavou z choroby. Jak dlouho dokážou všichni v klidu trávit doma čas nicneděláním a budou se schopni vzápětí restartovat do módu předešlé aktivity?

  Oproti výše uvedenému je naopak živo v části zdravotnictví a v politických kruzích, ve kterých se rozhoduje o vhodných opatřeních. Také farmaceutický průmysl momentálně vytváří solidní zisky, a navíc v laboratořích velkých firem byl spuštěn závod o to, kdo slízne smetanu. Jestliže jindy se vhodné a účinné léky vytváří několik let, tentokrát je třeba to stihnout, pokud možno co nejdříve, protože včera bylo pozdě. Několik vlaštovek tu je, Japonci údajně mají už i lék, který funguje a u nich je distribuován, pro Evropu by musel být schválen příslušnou komisí odpovědnou za léčiva. To zní dost strašidelně, vezmeme li v úvahu rychlost, se kterou se na našem kontinentu něco schvaluje. Složitá doba vyžaduje mimořádné postupy, koho momentálně zajímá jakýkoliv evropský orgán? Otázkou zůstává, mají li Japonci zájem lék prodat, jsou li schopní jej vyrábět v dostatečném množství a jsou li ochotni případně si nechat zaplatit licenci. A také to, je li to vůbec pravda.

  Virus se mezitím šíří dále. Itálie je uprostřed národní tragédie a odpovědnost za to nese několik jejich vlád. Zkolabovalo zdravotnictví, ale důvodem k nynější situaci bylo i několik špatných rozhodnutí politiků. Příliš liberální přístup se vymstil i Španělsku a Německu. Germáni proslulí kdysi svou disciplínou se i díky namíchání s jinými národy stali nezodpovědnými a raketový nárůst počtu nakažených bude mít razantní důsledky, viz neschopnost italských krematorií stihnout zvládnout všechny pohřby. Především mládež pořádá setkání o více lidech a ignoruje nařízení politiků. Španělé svou bohovorností způsobili masivní přenos nemoci a nyní jsou v situaci blízké Itálii. A v této situaci si Macron s Merkelovou stěžují na to, že si evropské státy dovolili uzavřít vnitřní hranice. Evropská unie zklamala očekávání všech a je skutečně na odstřel. Bude li po překonání krize někdo tvrdit opak, je prostě nevolitelným. Stejně tak je třeba postavit se ratifikaci takových ujednání, jakými jsou Istanbulská smlouva, zbraňová směrnice, které se staly ještě více neaktuálními, je třeba okamžitě vypovědět poslušnost. Teď bude ideální příležitost posílit národní zájmy.  Rakušané již přelepují cedule s názvem EU, nenechme je v tom samotné.

  Nyní trochu na první pohled laciného populismu. Obrovským problémem se stávají migranti. Kdo si je přivedl, ten prožívá peklo. Jejich komunitě se choroba samozřejmě nevyhýbá a šíří se mezi nimi také. Bohužel jim chybí disciplína a nejsou ochotni akceptovat potřebu zůstat si se svým virem v izolaci. Snaží se za každou cenu opouštět centra, v nichž jsou ubytovaní, a i díky způsobu života, kterým je prosté zevlování po ulicích a agresivní chování k ostatním lidem, jsou odjištěnou nášlapnou minou. To samé platí ale i pro davy srocené u řeckých hranic a na tamních ostrovech. V okamžiku, kdy koronavirus zasáhne do jejich řad, dojde k jejich vypuštění a tah směrem do západní Evropy, byla všechna dosavadní opatření k ničemu. Opět to připomíná filmy o zombie. Tady je třeba si uvědomit, jakou práci odvádí Lékaři bez hranic. Tato neziskovka, kdysi vcelku obdivovaná pro svou práci v afrických vesnicích, pašuje již několik let právě Afričany přes Středozemní moře. Také se angažuje na řeckých ostrovech a momentálně volá po vypuštění v táborech zadržovaných migrantů do volného prostoru. Navíc eskalace napětí na turecko-řeckých hranicích pokračuje a Erdoganova armáda již nepokrytě zasahuje do sporu a používá na Řeky nejen plynové granáty, ale zároveň rozprašuje jakési chemické látky, o kterých se lze domnívat, že mohou být pro řecké vojáky bránící Evropu škodlivé.  Erdogan útočí na Evropu, nikoliv jen na sousední Řecko. A pohlaváři EU zvažují, že navýší částku, kterou dosud upláceli osmanského sultána, aby se slitoval a nepouštěl k nám své delikventy a vrahy z Daeše. To v době, kdy každé euro budou potřebovat na rozběhnutí vlastních ekonomik. Místo razantního NE! a podpory řecké armády. Vládnou nám hysterické ženy, zženštilí muži a kolaborující neziskovky.

  V neposlední řadě se nynější stav podepíše i na prázdninových destinacích. V těch většinou díky izolaci a počasí plyne život dále, ovšem závislost na příjmech z turistiky způsobuje existenční problémy i tam. Platí to pro Egypt, Srí Lanku, Maledivy, Karibik. Předpokládá li se ještě minimálně tříměsíční odklad jakéhokoliv cestování, pak se jednou budou turisté vracet do úplně jiného prostředí, než na které byli zvyklí. To možná neplatí pro Turecko, ale tam by zase ze zásady ani nikdo chtít cestovat z Evropy neměl. Každopádně o pohledu na moře si budeme muset ještě nějakou dobu nechat jen zdát. Rozsah krize, kterou způsobil malý neviditelný vir, bude obrovský. Už nyní jdou škody do stovek miliard dolarů, eur a dalších měn. Ten, kdo způsobil jeho vznik a distribuci mezi lidi, nebude nikdy zveřejněn. Ukazuje se však, že jde o velmi jednoduchou možnost nechat zbortit křehkou světovou ekonomiku. Elity sedí ve svých tryskáčích a mění prostředí dle toho, kde jim hrozí nejmenší nebezpečí. My ostatní šijeme roušky a čekáme na zázračné tabletky, které už možná někde jsou. Někdo se jich dočká, jiný ne. Život má zvláštní smysl pro spravedlnost.

Jindřich Kulhavý