Čokoládové pochoutky - božský dar pro naše chuťové smysly

Když se řekne čokoláda, valná většina lidi si představí hnědou tvrdší tabulku, zabalenou v lákavě barevném papíru, která je dle chuti obohacena oříšky, mandlemi, hrozinky apod…. Ale čokoláda nabízí mnohem více. Nyní se vrátíme zpět do historie původy čokolády.

- Vše začalo před více než třemi tisíci lety kdy Mayové a Aztékové, objevili kouzlo kakaových bobů. Kakaové boby byly považovány za dar od bohů, a nápoj připravovaný z kakaového prášku a vody pili pouze vyvolení během rituálních obřadů. Jen tento nápoj měl k horké čokoládě, jak ji známe dnes, ještě hodně daleko. Kouzelný nápoj byl velmi hořký, pěnivý a dochucoval se exotickým kořením - vanilkou, pepřem nebo chilli. Asi to nezní příliš lákavě, ale poslední aztécký vládce Montezuma byl schopen denně vypít až 40 šálků tohoto povzbuzujícího nápoje, kterému byly přisuzovány i léčivé účinky.

Moderní historie čokolády se začala psát až v roce 1517, kdy vládce Montezuma dal ochutnat oblíbený nápoj objeviteli Hernánu Cortési. Nápoj mu nechutnal. Na hořko-kyselou chuť nebyl zvyklý pro mlsného Evropana, a tak mok osladil medem a horká čokoláda byla na světě. Cortés si novinku oblíbil a po 10letech se vrátil z cest do Evropy s nákladem kakaa a vybavením potřebným k přípravě „hnědého zlata“. Po jeho návratu se Španělsko stalo kolébkou evropské čokoládové historie. Vznikaly zde první chocolaterias, tj. čokoládovny, kde se po celý den připravovala čerstvá horká čokoláda. Během první poloviny 17. století se Evropané s čokoládou teprve seznamovali, ale byla to láska na první ochutnání. Postupně se z pití horké čokolády stala velmi módní záležitost. V bohatých kruzích bylo zvykem uctít horkou čokoládou vzácné hosty, znuděné paničky po obědě pořádaly kakaové dýchánky. Postupem času se čokoládové šílenství rozšiřovalo do celého světa. Francie, Anglie, a samozřejmě také Amerika podlehly jejímu kouzlu. Čokoláda se však stále konzumovala pouze v tekutém stavu. Až v roce 1847 se objevila první, velmi nekvalitní a hrudkovitá tabulka čokolády. Uteklo dalších 28 let, než vznikla první mléčná čokoláda. A vynikající čokoládové pralinky a čokoládové lanýže? Na ty si lidé museli počkat až do roku 1913.

 Jak poznáme, že je čokoláda kvalitní, podle čeho?
- Kvalitní čokoláda se pozná podle jemnosti a chuti - musí tzn. „roztát na rtu“ a nezanechat v puse za sebou žádné nepříjemné chuťové stopy. Musí vyvolat pocit, „abyste chtěli ještě další kousek“, ale nesmíte mezi dalšími kousky mít zájem o něco jiného. Samozřejmě bez kvalitních a pečlivé vybraných ingrediencí, bez znalosti odborníků, toho není jednoduché dosáhnut.

Je pravda, že kvalitní čokoláda se pozná podle obsahu % kakaa?
Toto je velký a taky známý mýtus mezi lidmi. Důležité je rozdělit čokoládu na mléčnou a hořkou. Ve skutečnosti je důležitější druh a kvalita použitých bobů, a dalších přídavných ingredienci. Velkou roli na kvalitě čokolády hraje výrobní proces čokolády – což laik nepozná, dokud neochutná ty skutečně kvalitní čokolády.

Říká se, že čokoláda má léčivé účinky, je to pravda?
- Již z historie víme, že se čokoláda používala jako lék a prodávala se v lékárnách. Podle údajných výzkumů je prokázáno, že čokoláda může fungovat jako antidepresivum. A dokonce pravidelná konzumace kvalitní hořké čokolády s vysokým obsahem kakaa, je prevencí na řady vážných chorob.

Je také pravda, že čokoláda působí jako afrodisiakum?
- Jak je známo v čokoládě najdeme látku lásky fenyletylamin. Fenyletylamin je přírodní amfetamin podporující prožitky intimity a vášně. Mocnou sílu čokolády znali lidé již předkolumbovské éře. Běžně se vyráběl silný čokoládový nápoj, který pili panovníci před návštěvou svých harémů.

Jak je dobré čokoládové pochoutky skladovat, pokud je vůbec skladovat někdo bude?

- Čokoláda je citlivá vůči všem výkyvům teplot a vlhka, proto je třeba udržovat teplotu nejvýše do 18 stupňů. Není možné skladovat čokoládové výrobky v blízkosti vytápěných zařízení.

Jak se bránit proti „zašednutí“ čokolády?

- při skladování není možné přenášet studenou čokoládu do teplých nebo mokrých místností. Při skladování není možné přenášet studenou čokoládu do teplých nebo mokrých místností. Vodní páry, nacházející se ve vzduchu, rychle kondenzují na studeném povrchu čokolády, přičemž se část cukru rozpouští. Postupně, jak čokoláda dosahuje teploty místnosti, se tato vláha vypařuje a cukr krystalizuje na jejím povrchu v podobě bílého povlaku nebo skvrn nebo drobných mikroskopických krystalků (cukrové šednutí). Vlhnutí může navíc vyvolat rychlý vznik plísně a znehodnocení výrobků.

Jak vidíte, čokoláda je mocný kouzelník, který dokáže mnohé. Útočí na naše smysly, umí léčit i chutnat. Má však i jednu velmi výjimečnou vlastnost. Dělá totiž krásná těla. Podobně, jako pivo. I když je pravda, že je otázkou, komu se jaká těla líbí. takže i čokoládu s rozumem...

J3.K