Dějiny národa Českého - ABY Z ŽENY ČLOVĚK BYL!
www.inadhled.cz Autorka: Jitka Čížová
Těmito úsměvnými slovy roku 1848 zdůvodnil záměr nabídnout ženám vzdělávací kurzy vizionář Karel Slavoj Amerling, pedagog a lékař velkorysého vševědného učiliště v Praze. Muselo uběhnout více jak půl století, aby se ze služek, kuchařek, milostnic a manželek staly jakž takž ,,člověkové"...
Vím, otevírám tím rozlehlé a složité téma, vůči kterému dosud panují určité rozpaky, v hlavách mužů i jistá averze. V pojmu ,,feminismus" jakoby stále řinčely zbraně Amazonek. Nebudu raději tímto slovem plýtvat a zapůjčím si označení ,,emancipistky". Těm šlo převážně o jistou důstojnost, vzdělání, byť hrubě základní a hlavně o pracovní příležitost. Životní perspektivy žen - chtěly pro ně vydobýt alespoň špetku nezávislosti na mužích. Šlo tady hlavně o pomoc pro nejchudší, bezradné a sociálně vyděděné ženy a jejich děti. Ano, ve svých počátcích byl feminismus pokojnou,zato dlouhotrvající humanitární akcí ve prospěch bezmocným ženám, aby mohly vybřednout vlastními silami z bezperspektivní situace.
Každý drobný krůček vpřed, a jinak to ani nešlo, znamenal záchranu stovek životů. Plamínky nového ženského sebevědomí můžeme pozorovat nedlouho před Velkou francouzskou revolucí....a to i u nás. Mnohé vdovy se totiž přestaly zbavovat řemeslnických dílen po svých manželech a odvážily se je s pomocí dětí a námezdních sil provozovat dál, což bylo v rozporu s řemeslnickými cechy, do kterých ženy nebyly přijímány.To se dělo i v obchodech, čímž překážely mužským podnikům..
V městských radách tehdy zasedali jen muži.Takže pro pány konšely nebyl problém ženy administrativně odstranit. Pojďme dál...zatímco v kolébce feminismu - sladké Francii, teče krev, kdy mladá idealistická revolucionářka Madam Olympe de Gouges po sepsání své ,,Deklarace práv žen" končí roku 1793 pod gilotinou a shromáždění více jak 5 žen bývá násilím rozehnána, u nás cca o 100let později se toto téma nesměle otevírá v salonech pražské smetánky za nekonfliktních hovorů u dobré kávy a máslové bábovky.
Start českého feminismu nebyl ani konfliktní, ani dramatický a u jeho kolébky nestály Amazonky, ale spíše ,,matrony" v podobě naší nejznámější Magdalény Dobromily Rettigové, která je byť s nadsázkou označována za naši první českou feministku a spisovatelku.
foto: Olympe de Gouges , M.D Rettigová