Dějiny národa Českého - Baron Trenck - oblíbenec Marie Terezie
www.inadhled.cz Autorka: Michala Hrbovská
Celým jménem František Trenck, neboli František, svobodný pán von der Trenck.
(1. ledna 1711, Reggio di Calabria – 4. října 1749, Brno)
V roce 1727 nastoupil jako praporčík do pluku hraběte Pálffyho. O dva roky později nastoupil do uherského pěššího pluku. V době vojenské služby se zamiloval do dcery podmaršálka Josefa Maxmiliána von Tilliera mladé Josefíny von Tillier, se kterou se i přes otcův nesouhlas v roce 1731 oženil a usadil se s ní na panství ve Slavonii. Měli spolu 4 děti.Všechny jeho děti i včetně manželky zemřely během let na mor.
Během manželství si však oblíbil pronásledování zbojníků a loupežníků v panských lesích. Trenck byl ovšem známí svou krutostí, kterou při drancování a přepadávání neskrýval. Jeho lačnost po krvi a cizím utrpení stále stoupala, ne jen u něho samotného, ale také u jeho vojska. Za svůj zvrácený charakter, o který nestála ani habsburská armáda, dostal pokutu. Pokutu samozřejmě odmítl zaplatit, a proto byl uvězněn za urážku soudu. Z vězení, kde se ještě stihl nakazit žloutenkou, ho nakonec dostal jeho švagr von Tiller.
Trenck odešel bojovat do rusko-turecké války, kde bojoval na straně Ruska. Bojoval v armádě carevny Anny Ivanovny. Vyznamenal se v boji s Turky a krymskými Tatary. S maršálem Burkhardem Christophem von Münnichem (1683–1767), který velel ruské armádě, měl časté spory. Stýkal se s prodejnými dívkami a po rvačce s jedním z nadřízených a urážce jeho mladé manželky byl odsouzen nejprve k trestu těžkého žaláře a později k trestu smrti. Tento mu byl trest zmírněn na vyhnanství na Sibiř, ale nakonec byl roku 1740 na přímluvu Münnicha definitivně vyhoštěn z Ruska.
V letech 1740 až 1741 se Trenck vrací do Uher, kde opět vesele porušuje zákon, a to surovým vražděním zbojníků. Opory se dočká od samotné Marie Terezie, která mu schválí plán na naverbování jednoho tisíce chorvatských pandurů, neboť v Trenckovi vidí úspěch habsburské říše proti Turkům a i přes protesty svých rádců se rozhodne Trencka v jeho činech podporovat.
Marii Terezii její podpora Trencka přinesla ovoce. Jako vojenský velitel byl Trenck velice úspěšný ve válce o dědictví rakouské proti Prusku, Francii a Bavorsku. Ovšem jeho vítězství bylo získáno za strašnou cenu, a to Trenckově vlastní. Jeho panduři se neostýchali skrývat svou krutost tím nejhorším způsobem Kromě drancování a loupení se neštítili ani vražd. Například spáchali pogrom v České Lípě, nebo zavraždili více než čtyřicet obyvatel bavorského městečka Cham. Do jeho pluku posléze nastoupil Ernst Gideon von Laudon, jeho přítel z Ruska, v hodnosti kapitána a jeho vojsko se rozrostlo o 1500 na celkový počet 2500 vojáků. Trenck však urazil generála von Löwenwalda.
V roce 1745 byl uvězněn v Kladsku a po křivých svědectvích proti němu byl odsouzen uplaceným soudem k trestu smrti. Marie Terezie rozsudek nechala přezkoumat a trest mu byl zmírněn na doživotní žalář na brněnském Špilberku. Trenckovi byl zajištěn veškerý komfort. Měl přiděleny dvě místnosti, dostatek jídla i vody, v neděli chodil obědvat k veliteli pevnosti. Později mu bylo umožněno svobodně bydlet v Brně, kde také 4. října 1749 zemřel. Před svou smrtí poslal Trenck Marii Tereizi dopis, ve kterém lituje svých činů.
Poznámka : Ve 4. díle slavného seriálu Marie Terezie od režiséra Roberta Dornhelma, se údajně četlo z pravého dopisu, který Trenck Marii Terezii poslal před svou smrtí.
