Dějiny národa Českého - BESKYDY A BÁJNÝ RADEGAST

  Co víme a naopak nevíme o Beskydech? Že se nachází v Moravskoslezském kraji a jejich nejvyšší hora se nazývá Lysá. Druhá nejvyšší je hora Smrk, pak následuje Ivančena, kde najdete pomník jak padlým skautům za druhé světové války, tak také Ivanu Hlinkovi. Dále se dostanete na okruh Pustevny a už jen malý kousek zbývá na horu Radhoště. A tady se zastavíme.

  Názvy Radhoštˇ a bůh Radegast jsou docela zvláštní. Radegast byl jeden z nejvíce uctívaných bohů u Polabských Slovanů-Luticů v Retře v jedenáctém století. Pak ale jeho kult spolu s nimi zanikl a u jiných Slovanů se nikdy neobjevil. Ale Radhošť je mohutná hora, takže z nížiny působí jako čelo beskydského příkrovu, jako posvátný kopec.

  Hora Radhošť skrývá nejedno tajemství, traduje se, že když v 9 století zde přišli dva věrozvěsti Cyril a Metoděj, postavili na vrcholu hory kříž a zlatou sochu Radegasta chtěli zničit, nepovedlo se jim to. Zachránili ji pohanští kněží a ukryli do podzemního chrámu. Od té doby tam spolu s dalšími poklady leží v jedné jeskyni za podzemní říčkou, přes kterou vede jen úzká lávka. Tato pohádková zkazka je i na tabuli čtvrtého zastavení naučné stezky Radegast a je samozřejmě umístěná i v blízkosti sochy.

  Tato pověst může mít docela racionální jádro. Radhošťská hornatina je totiž protkána sítí takzvaných pseudokrasových puklin. Jsou to podzemní prostory vzniklé horotvornou činností. Nejčastěji zmiňované vstupy do podzemí jsou tři – Radochova studna, Cyrilka a Volářka. Vchodů do podzemního labyrintu však bude jistě mnohem víc. Situace je velmi nepřehledná, protože existuje několik desítek dalších vchodů, místním nářečím zvané »ďůry«. Na ty je možno narazit na mnoha místech a dříve je využívali hlavně pastevci jako příruční sklepy pro ovčí mléko a sýr. Tyto nenápadné vchody do podzemí sloužily také jako úkryty. Lidé si stavěli své koliby přímo nad vchody do podzemí nebo v jejich těsné blízkosti a průchody nitrem hory znali hlavně oni. Bylo prý docela běžné, že si pastýř z rožnovské strany zapálil louč a prošel celou horou až na druhou stranu.

  Pověstmi se Beskydy jen hemží, připomeňme si jen některé. Např. O sirotkovi z Radhoště, Zázračná studánka, pověst o vzniku Pusteven, Krajánek, či Čertův mlýn.

  Ještě k soše Radegasta.Sochu pohanského boha Radegasta vytvořil ve svém americkém ateliéru sochař Albín Polášek v roce 1929. Narodil se pod Beskydami ve Frenštátě a brzy odešel za výdělkem do Ameriky. V Chicagu vystudoval vysokou školu umění a dnes je považován za jednoho z nejlepších amerických sochařů 20. století. Sochu Radegasta, stejně tak jako sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje, věnoval svému rodnému kraji.

  Díky krásným malovaným dřevěným stavením v lidovém slovenském stylu se toto místo stalo vyhledávaným. Vede sem jak stezka ( lepší je po ní jít dolů) , tak lanovka. Nabízí se tady nádherný výhled po okolí, vidět jsou Hostýnsko - vsetínské hornatiny, Javorníky, Bílé Karpaty, a za skutečně jasného počasí je vidět i vzdálený alpský vrchol Schneeberk.