Dějiny národa Českého - BITVA NA VÍTKOVĚ
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Když papež Martin V. vyhlásil křížovou výpravu proti českým kacířům, král Zikmund Lucemburský, bratr zemřelého krále Václava IV. očekával, že se odpor husitských Čech sám zcela zhroutí, ale dostavila se zcela opačná reakce. Husitská šlechta otevřeně odmítla jeho nárok na trůn a Pražané protestovali proti popravě Jana Krásy.
V květnu L.P. 1420 se k Praze začala stahovat křižácká vojska. Nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartenberka tehdy přešel na stranu Zikmundovu a předal královským Pražský hrad. Stejně tak byl královskými obsazen i Vyšehrad. Osamocení a podlomení Pražané požádali o pomoc vojenské husity a zejména jejich vojevůdce Jana Žižku z Trocnova. Nejprve přitáhli orebští, až po nich táborští vojáci, vedený právě Janem Žižkou.
Křižácká vojska čítala až 30 000 ozbrojenců a měla dvojnásobnou přesilu nad obránci Prahy. Uherský a římský král Zikmund se zatím neodhodlal ke generálnímu útoku, jeho silné a početné oddíly řádily v okolí Prahy a dopouštěly se i na středověké poměry nepředstavitelných ukrutností. Po řadě drobných šarvátek zaútočila křižácká vojska dne 14. července L.P. 1420 na opevnění, které ještě obklíčenou Prahu spojovalo se zázemím a umožňovalo její snadné zásobování.
Žižkův nevelký oddíl čítající 3000 vojáků i s Pražany ale útok rychle odrazil a obrátil křižáky na útěk. Vojenské umění Jana Žižky přitom vynikalo natolik, že již v té době se ujalo pro návrší, na němž došlo k samotné bitvě, pojmenování Žižkov. Účinek zjevně drobného střetnutí byl překvapující a celou křižáckou armádu zarazil. Obrovská intervenční armáda se začala i pod vedením elitního generála Pippo Spana z Ozory zcela rozpadat. V křižáckém ležení navíc propukl rozsáhlý požár a ztroskotala i tajná jednání papežského legáta s univerzitními mistry o kapitulaci. Král Zikmund ještě narychlo zorganizoval v katedrále sv. Víta svou tajnou korunovaci na českého krále, a poté ze zbytky demoralizované armády raději z Prahy odtáhl.
Až na podzim L.P. 1420 se pokoušel o odvetu a teprve po zdrcující porážce od Pražanů pod Vyšehradem raději České království na dlouhou dobu opustil. Porážka v bitvě na Vítkově byla pro Zikmunda spíše hanbou před křesťanským světem, král Zikmund i přes velkou přesilu husitská vojska podporovaná Pražany nedokázal porazit a s ostudou i před papežem dal vyniknout husitskému vojenskému hnutí, které bylo postrachem celé Evropy. Věčná sláva husitům.
