Dějiny národa Českého - BITVA U HRADCE KRÁLOVÉ

  3. červenec 1866

Několik dní hustě pršelo, Labe bylo rozvodněné a jitro toho dne bylo vlahé a po lesích Východních Čech se povalovala mlha. Bylo 3. července 1866 a kousek před Hradcem Králové měla vypuknout největší bitva, jaká se kdy na území Českého království odehrála. Rakouská vs pruská armáda! Dohromady 435 tisíc vojáků se tu střetne v řeži, která změní dějiny nejen rakouské říše, ale i celé Evropy.

  Prusko pod vedením krále Viléma I. a premiéra Otto von Bismarcka. uplatňovalo metodu prosazování zájmů "krví a železem". Pruská armáda byla v té době nejmodernější v celé Evropě. Válku s tehdejším největším rivalem Rakouskem již dávno tajně plánovalo. I ve Vídni bylo zcela jisté, že spor "dvou kohoutů" půjde vyřešit jen válkou. Prusko-rakouská válka bude mít několik prvenství:  1. Bude to první vojenský konflikt, kde bude poprvé využita železnice.  2. Také to bude první vojenský konflikt, kde se poprvé uplatní špionážní fotografie.

  Prusové už o rok dříve vyslali špionážní fotografy, aby tajně pořizovali záběry českých reálií. Vše naplno začíná na jeře 1866. Rakouské velení má na starosti Ludvik von Benedikt, který sice nepochází z vyšší šlechty, ale je hrdinou předešlého italského tažení, kde se vyznačil svou odhodlaností. Jediným jeho problémem bude, že vůbec nezná českou krajinu a nemá ani velký respekt u podřízených. Zhruba v polovině června shromáždí velkou armádu u Olomouce, jelikož čeká pruský útok cestou na Vídeň. Zajímavé bylo, že tehdejší císař František Josef nebyl v bitvě ani přítomen.

 Ze strany Pruska se válečného střetu zúčastní jednak samotný král Vilém I., tak i jeho premiér Otto von Bismarck. Tři armády pruských vojsk překročí hranice českých zemí a spojí se s další armádou, která je připravena u Jičína. První srážky začínají tak na konci června v menších bitvách u Náchodu u České Skalice, a zejména u Mnichova Hradiště. K dalšímu střetu došlo u Dvora Králové, kde rakouská armáda utržila svou první porážku. Jedinou náplastí už tak zdecimované rakouské armády je malé vítězství u Trutnova. Rakušané měli sice skvělé dělostřelectvo, ale pruská armáda vlastní nový typ pušek takzvané jehlovky, které se nabíjejí zezadu a jsou tedy mnohem rychleji připravené k palbě.

  Rozhodující bitva přišla tedy 3. července 1866. Krátce po sedmé hodině ráno, kdy začalo dělostřelectvo pálit z obou stran. Obě vojska jsou početně zhruba vyrovnaná, obě mají přes 200 000 tisíc vojáků a zhruba 650 děl. Rakušanům však hodně pomáhalo známé návrší Chlum, které bylo vlastně jejich tajnou zbraní, tedy kus přírody. Přesto ale celé dopoledne je bitva vyrovnaná. Rakušané mají chvilku díky dělostřelectvu mírně navrch, ale klíčová chyba pro Rakušáky přijde, když dva rakouské sbory opustí své pozice a nechají se tak vtáhnout do boje o pozice a o strategicky nevýznamný les těsně před Hradcem.

  V mlze, kdy není skoro vůbec nic vidět, přijdou ze strany pruské armády pro rakouské vojáky doslova jatka. Během několika hodin zde padne na dvacet tisíc rakouských elitních vojáků. Nakonec vše završí 3.pruská armáda, která soupeře přímo zdecimuje. Patrně toto je rozhodující okamžik celé bitvy u Hradce Králové, kde rakouská armáda bude poražena.