Dějiny národa Českého - BOLESLAV II. PŘEMYSLOVEC
www.inadhled.cz Autoři: Aleš Hroník a Jiří Zubek
Boleslav II. Pobožný.
Boleslav II., řečený Pobožný, se narodil L.P 930, ale uvádí se i rok 935. Dá se předpokládat, že po otcově boku bojoval v závěrečné fázi česko-saské války i posléze v L.P 955 v bitvě na řece Lechu s Maďary. Zatím co hrob Boleslava I. není znám, Boleslav II. je pochovaný v bazilice sv. Jiří. Boleslav II. měřil zhruba kolem 185 centimetrů, jednalo se tedy o mimořádného dlouhána, který při tehdejší průměrné mužské výšce 167 centimetrů musel výrazně převyšovat svoje okolí. Boleslav II. byl zřejmě dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se prý stala blíže neznámá Adiva, snad anglická princezna. Druhou a známější ženou Boleslava II. byla Emma, pravděpodobně vdova po západofranském králi Lotharovi.
Po Boleslavově smrti se Ema uchýlila na Mělník, kde razila dokonce i své vlastní mince (Emma regina). Z prvního manželství měl Boleslav II. čtyři syny, nejstaršího Václava, ten však zemřel v dětském věku, Boleslava III. Jaromíra a Oldřicha. Všichni tři postupně usedli na knížecí stolec. L.P 972, po smrti svého otce, se Boleslav II. ujal vlády. Hned po nástupu se mu podařilo úspěšně dovršit úsilí svého otce- docílit zřízení pražského biskupství. Jako první pražský biskup byl zvolen L.P 976. vzdělaný saský kněz Dětmar (Thitemar). Díky bojům o říšský trůn, kde se Boleslav II. připojil na stranu Jindřicha, řečeného Svárlivý, jeho sok v boji Ota II. vpadl do Čech a pokusil se Boleslava II. ztrestat. Vojsko Oty II přitáhlo až ke Starému Plzenci, tedy dnešní Plzni, ale Boleslav uštědřil Otovy těžkou porážku. Ota II. pak musel s Boleslavem podepsat smír.
Zatímco vztahy s mocným západním sousedem se Boleslavovi podařilo stabilizovat, východní část země napadl kyjevský velkokníže Vladimír a vyhnal české posádky L.P.981 z jihovýchodního Polska. Mezitím došlo ke změně na pražském stolci, biskup Dětmar L.P 982 zemřel a na jeho místo byl 19. ledna zvolen na Levém Hradci mimořádně vzdělaný, asi šestadvacetiletý syn knížete Slavníka, Vojtěch.
Přemyslovci nebo Slavníkovci?
Na pražský biskupský stolec nastoupil mladý a sebevědomí intelektuál, který měl záhy po svém nástupu vážný konflikt se samotným knížetem Boleslavem II. Vojtěch odmítl tolerovat pražský trh s otroky, přičemž mu nejvíce vadilo, že zde židovští obchodníci kupovali křestany. Nakonec hluboce uražený biskup Vojtěch opustil Prahu a vydal se do Říma, aby svůj úřad vložil do rukou samotného papeže. V té době se české knížectví ocitlo v krizi, zradila ho velká část Dolního a Středního Slezska, které L.P 990 obsadil polský kníže Měšek I. Boleslav I. sice proti Polákům vytáhl do boje, ale Měškovi proti Čechům poslal pomoc samotný císař Ota III, kterému v té době bylo sotva 15 let. L.P 992 poslal Boleslav II, do Itálie poselství vedené svým bratrem mnichem Kristiánem a někdejším Vojtěchovým učitelem Radlou, aby pražského biskupa přiměli k návratu do Prahy.
L.P 993 Boleslav i Vojtěch založili v Břevnově u Prahy první mužský klášter v Čechách, tehdy benediktínské řehole. Netrvalo však dlouho a Vojtěch opustil jak svůj úřad, tak i Prahu definitivně. V té době vyvstal Boleslavovi II. v Čechách mocný protivník v podobě předáka Slavníkovců Soběslav. Slavníkovci výrazně rozšířili svoje území, ovládali větší část východních Čech a podle kronikáře Kosmy i jižních Čech, kde stály hraniční hrady Chýnov, Doudleby a Netolice. Soběslav dokonce začal zřejmě v Malíně razit i vlastní mince.. Když však Soběslav v létě roku 995 odešel s vojensky podpořit císaře Otu III. v boji proti Polabským Slovanům, využil Boleslav II jeho nepřítomnost a zaútočil na hradiště v Libici nad Cidlinou, sídlo samotných Slavníkovců, a zmasakroval všechny přítomné a ani děti neušetřil.
Dnešní historici se však domnívají, že slavníkovský rod zmasakroval spíše než Přemyslovci rod Vršovců, a dokládají to, že v době vyvraždění Slavníkovců byl Boleslav II. upoután na lůžku po velmi těžké mozkové mrtvici. Takže jak je patrné, nemohl se Boleslav II. masakru zúčastnit a snad ho ani nařídit. Samotný kníže Boleslav II. zemřel 7. února L.P 999. Podle mého úsudku, at už to se Slavníkovci bylo jakkoliv, tímto činem se definitivně sjednotili Čechy pod vládu Přemyslovců.
