Dějiny národa Českého - BOLESLAV III. PŘEMYSLOVEC

  Nejstarší syn Boleslava II. Boleslav III. přebíral vládu za podstatně horší situace než jeho otec. České knížectví se ze své bývalé rozlohy ztenčilo prakticky jen na Čechy a Moravu. Krakov a okolní území dobyl L.P. 997 nový polský kníže Boleslav Chrabrý.

  O tom, kdy se Boleslav III. nazývaný zřejmě pro svou zrzavou barvu vousů a vlasů Ryšavý narodil, bohužel nevíme. Stejně tak není známa i jeho manželka, s níž měl patrně v době svého nástupu dospělou dceru provdanou za předáka rodu Vršovců. Boleslav III. dal svého bratra Jaromíra vykastrovat, aby si tak pojistil své postavení knížete, a dalšího bratra Oldřicha se dokonce pokusil udusit v parní lázni. Oba bratři nakonec i se svou matkou uprchli do Bavorska. Nový kníže Boleslav III. pak v zemi nastolil doslova krutovládu.

  V zahraničí hledal kníže Boleslav III. oporu v míšenském markrabím Ekkehardovi, který patřil k nejbližším rádcům císaře Oty III. Doma však byl neustále ve sporech s Vojtěchovým nástupcem v úřadu pražského biskupa Thigadem, bývalým mnichem z kláštera v Corvey, který se nalézá v německém Vestfálsku. L.P. 1002 předčasně zemřel císař Ota III., a toho využil polský kníže Boleslav Chrabrý a začal doslova okupovat Moravu.

  Zhruba ve stejném roce vypuklo povstání vedené rodem Vršovců proti Boleslavovi III., a tak zmatků v Čechách využil polský kníže a dosadil zde svého příbuzného Vladivoje. Zmíněný Vladivoj, však nevládl dlouho. Už počátkem L.P. 1003 zemřel (patrně se uchlastal) a Boleslav Chrabrý tentokrát vsadil právě na Boleslava III., který k němu přeběhl, a tak ho znovu dosadil na knížecí stolec v Praze.

  Kníže Boleslav III. však ve svém srdci nepochybně hřál myšlenku na pomstu za své předcházející sesazení a vyhnání z Čech. Lstivě na důkaz vzájemného usmíření pozval dne 9. února 1003 české předáky na Pražský hrad na masopustní hostinu. Během ní dal příkaz zbrojnošům, aby všechny hosty, které on sám pozval,  povraždili. Sám osobně krvavě rozpůlil mečem hlavu svému zeti z rodu Vršovců.

  Otřesen zprávami o tomto masakru byl i samotný polský kníže Boleslav Chrabrý. Pozval českého knížete k sobě do Krakova a nechal ho uvěznit. Polský kníže se osiřelého českého stolce ujal na chvilku sám. Zbývá ještě dodat, že kníže Boleslav III. zemřel kdesi v polském vězení, kde dokonce přežil i své oba bratry Oldřicha i Jaromíra. Datum jeho úmrtí bylo stanoveno L.P. 1037. Krutá doba měla ještě pokračování u obou bratrů Jaromíra a Oldřicha.