Dějiny národa Českého - ČERNÁ (ZLATÁ) VĚŽ - PRAŽSKÝ HRAD

  Na počátku zde řeka vymlela oblouk strmých svahů, po úbočích se uchytily duby, do ticha houkaly sovy, břidlicové návrší zůstalo holé, táhlo se vlastně jako lesk zkamenělé ryby - dějiště příštích dramat čekalo připraveno. Lidé, kterým se kotlina záhy zalíbila, zde vztyčili na skalnatém temeni čtyřhlavého bůžka Svantovíta a obětovali mu černého kohouta - návrší pak nazývali Žiži. Až postupem času zde vznikl hrad, který dnes nazýváme Praha neboli Pražský. Jeho součástí kromě jiného je i Černá věž, která se v dobách císaře a krále Karla IV. nazývala taktéž "Zlatá" Jaká byla ale její historie.

  Již od počátku stavby k ní vedly staré hradní schody, dnes je známe jako Zámecké schody, a i když Černá věž prošla mnoha úpravami, přesto si ale zachovala ryze středověkou podobu jako brána k Pražskému hradu. Černá věž je vlastně jedinou dochovanou románskou stavbou z doby jejího zakladatele českého knížete Soběslava I., který ji započal stavět již v roce 1135. Kolem ní dokola bylo staré románské opevnění v podobě palisád, ale také zděných románských hradeb. Na počátku vlády krále Václava I. Přemyslovce dostala Černá věž střechu a začala se používat i jako vězení. Václav I. kolem ní započal se stavbou gotického opevnění, které vydrželo až do doby císařovny Marie Terezie. Některé zbytky můžeme kolem Pražského hradu vidět prakticky dodnes.

  Karel IV. svou pompézností Prahu zdokonalil na úroveň Paříže nebo Londýna, nezapomněl však ani na Černou věž a její střechu, kterou nechal pozlatit jako hold svému dávnému přemyslovskému předku knížeti Soběslavovi. Od této doby se začalo věži říkat Zlatá. Na počátku roku 1405 syn císaře a krále Karla IV., Václav IV nechal věž ještě mírně zvýšit, aby se stala v dobách nejhorších jako věží obrannou. Netrvalo však dlouho a díky husitské revoluci opravdu Černá (zlatá) věž bránila Pražský hrad před napadením ze strany fanatických husitů. Nahoře ve věži měl místo i hlásný, který oznamoval nebezpečí nebo požáry dole v podhradí.

  10. dubna LP 1538 v pravé poledne uhodil do Černé věže blesk. Zničeno bylo zejména první patro, které sloužilo jako vězení. Zakrátko 2. června roku 1541 byla sice dalšímu poškození rozsáhlým požárem Pražského hradu věž ušetřena, ale její obvodové zdivo zůstalo zčernalé natolik, že se ji začalo říkat Černá věž, ve které nakonec skončily nejtěžší zločinci, kteří zde vycházeli už jen na nedaleké popraviště. To se nacházelo již od dob Přemyslovců na dnešním čtvrtém nádvoří Pražského hradu, hned naproti kostelu a klášteru sv. Jiří.

  V době prvního z řady po sobě jdoucích panovníků habsburské dynastie Ferdinanda I. se v Českém království LP 1547 odehrála první z řad nekatolických odbojů proti nenáviděným Habsburkům. Po násilném zásahu Ferdinanda I vůči protestanským pánům bylo v té době již v Černé věži žalářováno na 600 nekatolických pánů a měšťanů. Zajat byl i přední právník a humanista své doby Čech Sixt z Ottesdorfu, který díky neskutečnému zápachu v útrobách Černé věže protestoval až u samotného papeže Pavla III. Díky zásahu papežské stolice byl nakonec tento přední český humanista přemístěn do vězení na Staroměstském náměstí do cely zvané Posada.

  Jiní odsouzení ale tu možnost již neměli a zůstali ve smrduté cele Černé věže až do popravy. Dnes je Černá věž pro návštěvníky areálu Pražského hradu uzavřena. Nachází se zde jen depozitáře archeologických nálezů z okolí Pražského hradu. Přesto ale neodmyslitelně tato dodnes nejstarší budova Pražského hradu patří mezi skvosty Prahy, a pokud budete mít cestu na Pražský hrad, tak stojí za to ji alespoň z venku fotograficky zvěčnit.

.