Dějiny národa Českého - ČESKÁ KRÁLOVNA BLANKA MARKÉTA Z VALOIS (BLANCHE DE VALOIS)

  Blanka z Valois byla první ze čtyř manželek císaře a krále Karla IV. Lucemburského a narodila se patrně L.P 1316 nedaleko Paříže, byla nevlastní sestra francouzského krále z rodu Valois Filipa VI., krále, který po vymření starého a slavného rodu Kapetovců převzal žezlo pro novou dynastii na francouzském královském dvoře.

  Blanka z Valois byla pokřtěna jako Markéta. Byla velmi krásná a měla skutečný francouzský šarm, jemného vychování "průsvitné pleti" a dobrého srdce. Karlovou nevěstou se stala, když oběma bylo sedm roků L.P. 1323.
Svatba mezi Karlem Lucemburským a Blankou z Valois se konala ve Francii, a to za přítomnosti budoucího papeže Klimenta VI (Pierre de Rosieres) a se svolením papeže Jana XXII v katedrále Notre Dame.

  V Čechách se usadila až jako dospělá žena L.P. 1334. I přesto, že byla vlastně cizinka, dosáhla po Karlově boku všeobecné obliby a velké úcty. Jen s tchánem, tedy s Janem Lucemburským, si nikdy moc nerozuměla, dokonce předním musela uprchnout do Brna L.P. 1337. Bylo to v době, kdy se Karel stal markrabětem moravským a měl zcela jiný názor na vládu v zemi, dokonce rušil Janem vydané zákony.

  Kronikář Petr Žitavský o ni dokonce napsal: mladá a krásná, leč za obtíž u ní spatřuji, že sama mluví jen francouzskou řečí. Blanka z Valois dala Karlovi dvě děti, Markétu a Kateřinu. Markéta se stala dokonce uherskou a chorvatskou královnou (provdala se za Ludvíka I. Velikého), Kateřina, rakouskou a štyrskou vévodkyní (provdala se za Rudolfa IV. Habsburského a posléze za Otu Bavorského).

  2. září L.P. 1346 byli spolu s Karlem korunováni na českého krále a českou královnu. Korunovace se však odehrála ve staveništi vzhledem tomu, že se přestavovala bazilika sv. Víta na katedrálu sv. Víta. Samotný obřad už začal ráno na Vyšehradě a pokračoval průvodem na Pražský hrad. Na hlavu jak krále Karla IV., tak i královny Blanky z Valois, byla vložena nová, z Karlova podnětu vytvořená královská koruna, takzvaná Svatováclavská. Za rok vystřídalo veselí velký zármutek. Blanka z Valois zemřela po krátké a patrně neléčené nemoci 1. srpna L.P. 1348 ve věku 32 let. Pro mladého Lucemburka to byla velká ztráta, dá se říct, že Karel IV. Blanku z Valois miloval asi ze všech čtyřech manželek nejvíce, patrně také proto, že spolu od dětství vyrůstali.

  Blanka Markéta z Valois je dodnes pochována v Katedrále sv. Víta v Praze. Po smrti se Karel IV. oženil podruhé (nakonec byl ženat čtyřikrát) z Annou Falckou. Smutek nad ztrátou musel zákonitě ustoupit státnímu zájmu a u císaře se s tím muselo počítat a byla to rodová povinnost.