Dějiny národa Českého - ČESKÉ MINCE - DENÁRY
www.inadhled.live Autor: Aleš Hroník
Nejstarší české mince na našem území byly denáry knížete Boleslava I., toho, který LP 935 ve Staré Boleslavi nechal zavraždit svého bratra knížete Václava.
Pražské denáry se razily od L.P. 955. Poslední výzkum však ukázal, že stříbrné mince se údajně již razily za knížete Václava, bezpečně se to však neprokázalo. Denáry se u nás platilo až do LP 1300, kdy král Václav II. započal s ražbou evropského věhlasu dosahujících slavných pražských grošů. Denáry měly v průměru 2 cm a vážily 408 gramů. Celkem v krátké době se jich razilo čím dál více, jejich kvalita jako peněz sice nebyla tak velká, ale mezi obchodníky se brzy ujala. Vyrobit z menšího množství stříbra víc peněz, to byla prastará primitivní finanční spekulace provozovaná panovníky, kteří měli na mincovní regál velké výnosné právo. Mince si i přesto, že neměla takovou kvalitu, finanční hodnotu uchovala.
Okolní země začaly výrobu stříbrných mincí napodobovat, tím ale český knížecí monopol dosti narušovaly. Nesmíme si však představovat, že peníze, jako obecný ekvivalent zboží, ihned ovládaly trh. Lidé si velmi pomalu na nové platidla teprve začali zvykat. Na tržištích se stále používal starý zaběhnutý "šátek", tedy platidlo, o kterém psal již kronikář Kristián. Tak třeba v Praze se stále udržoval výměnný obchod, takže peníze vlastně nebyly zapotřebí, nebo jejich funkci plnily hedvábné šátky o kterých jsem již zmínil.
Za stříbrné mince prodávali své zboží skoro výhradně jen cizinci z dalekých zemí, jako byl Orient, Rusíni, Turci a hlavně bohatí Židé. Jejich velké karavany přivážely luxusní zboží, drahé vzácné látky, šperky, barviva, ale také zbraně a koření. Když se dostal denár do rukou nějakého chudáka, údajně si je vložil do hrnce a zakopal do země, aby si je vzal i na onen svět. Tak pověrčivý lidé v 10. až 11. století byli. Nakonec bych napsal, že sláva pražského denáru byla později nahrazena mincí velkého formátu.
