Dějiny národa Českého - CHARLOTTA GARRIGUE MASARYKOVÁ

  Charlotta se narodila 20.listopadu 1850 v Brooklynu, tehdy v přístavním městě blízko New Yorku.  Matka Charlotta Lydie pocházela z rodu Whitingů, kteří se hrdě hlásili k předkům prvních osadníků, co připluli na lodi Mayflover. Otec Rudolf Garrigue pocházel z Evropy, jeho dávní předkové pocházeli z Jižní Francie a patřili k hugenotům, kteří koncem 17. století museli pro svou víru emigrovat z vlasti napřed do Německa a posléze do Dánska, kde se usadili natrvalo. Kodaňští Garriguové se stali bohatými majiteli lodí, obchodovali převážně s Orientem. Rudolf po svatbě zahájil v New Yorku vlastní podnikání a založil první protipožární pojišťovnu, která se stala největší tohoto druhu na světě.

  Malá Charlotta byla třetí z jedenácti dětí, prý byla tiché dítě, často se oddávala snění. Matka byla velmi laskavá a často děti podporovala v jejich ,,skopičinách", otec byl velmi přísný a od malička učil děti dělit svůj čas mezi povinnost a zábavu. Dospívající Charlotta toužila po vzdělání, bavila ji matematika a také hudba. Přilnula a silně prožívala Bachovy těžké partitury. Jako sedmnáctiletá se rozhodla pro studium hudby na konzervatoři v Lipsku, kde měl otec ještě mnoho dobrých známých. Charlotta se chtěla stát klavíristkou, ale nadměrným cvičením si pochroumala ruku a vrátila se zpět do Spojených států. 

  Ale po šesti letech zvláštní touha volá Charlottu zpět do Lipska. Touží opět navštívit své přátele a hned u prvního oběda si všimne zajímavého hosta. Jiskrné pronikavé tmavohnědé oči v tváři jemných rysů, s černým plnovousem i vlasy, vysoká štíhlá postava, zdrženlivý, velmi pozorný a zdvořilý. Přijel sem z Vídně jako vychovatel. Jmenoval se dr. Tomáš Masaryk. Zasnoubí se před svědky dne 10. srpna.

  Otec však vůbec není nadšen, neboť neznámý, který si chce vzít jeho dceru, nemá žádné pevné zaměstnání. Po svatbě dne 15. března 1878 mladí manželé odjíždí do Evropy, přes Hamburk do Prahy a pak do Vídně. Charlottě nastává nový život. Pere, šije, chodí po nákupech, vaří ...její muž nemá stálé místo a jsou velmi chudí. Také se učí česky a poznává naše dějiny. Později se svými dětmi každý večer odříkává modlitbu od Jana Husa : ,,Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdu až do smrti."

  Masaryk po svatbě připojil ke svému jménu i dívčí příjmení ženino. Chtěl tím vyjádřit svůj vztah k ní, vztah lásky a hluboké úcty k bytosti zcela rovnocenné...žena ho podporovala v jeho práci. V roce 1881 se manželé stěhují do Prahy, kde Masaryk dostává místo profesora na univerzitě Karlo - Ferdinandově. Charlotta výrazně působí v ženském hnutí, od roku 1882 v Náprstkově klubu dam, později v žižkovském spolku ,,Domovina pro záchranu svedených děvčat" a v ženské sekci Sokola. Podporovala také rozvoj ženského školství.

  Po vypuknutí první světové války Masaryk s dcerou Olgou odjíždí 18. prosince 1914 do exilu a je ve své nepřítomnosti odsouzen za velezradu.Charlotte Masaryková zůstala s třemi dětmi v rakousko-uherské Praze a brzy se stala předmětem policejního dohledu a politického nátlaku. Dcera Alice byla 28. října 1915 zatčena a osm měsíců vězněna ve Vídni (matka byla pro chorobu ušetřena – z té doby pocházejí také jejich, později slavné knižně vydané, dopisy), syn Jan narukoval do armády, syn Herbert zemřel v roce 1915 na skvrnitý tyfus, kterým se nakazil při práci v uprchlickém táboře v Haliči.

  Ke konci války Charlotte Masaryková trpěla srdeční slabostí a depresemi, byla hospitalizována v sanatoriu ve Veleslavíně, v květnu 1918 byla také zbavena svéprávnosti (zřejmě na ochranu proti dalšímu pronásledování českými a rakouskými úřady). Ze sanatoria ji po svém poválečném návratu 20. (do Horního Dvořiště a Českých Budějovic) a 21. prosince 1918 (do Prahy) vyzvedl již prezident Masaryk.

 Masarykovi se stěhovali na Hrad, pobývali na zámku v Lánech.

  Charlotta Masaryková se zasadila o to, aby v první ústavě Československa z roku 1920 byla žena ve všech oblastech postavena na roveň muži. V témže roce se společně s prezidentem Masarykem účastnila i voleb. Ale už se plně nezotavila, s pokračující chorobou převzala reprezentativní úlohu první dámy dcera Alice. V září 1922 Charlottu Masarykovou postihl těžký záchvat srdeční slabosti, 1. května 1923 mozková mrtvice a s ní i částečné ochrnutí. Zemřela 13. května 1923 na zámku Lány.

  Tam měla rovněž státní pohřeb a až do skonu T. G. Masaryka 14. září 1937 odpočívala v tumbě uprostřed starého lánského obecního hřbitova, na místě, které si sama vybrala. Poté, co zemřel prezident Masaryk, byly její ostatky přemístěny do nové hrobky u zdi starého lánského hřbitova, kde odpočívají dodnes po boku jejího manžela (na bronzové desce pomníku, který byl znovu osazen v roce 1968, je mylně uvedeno její datum narození 28. 11. místo správného 20. 11. 1850).