Dějiny národa Českého - DIVIŠ BOŘEK Z MILETÍNKA-MILETÍNA - Husitský hejtman

  V probíhající husitské revoluci bylo mnoho osobností, jenž se zasloužilo o slávu Husova učení, na které plynule navázala doba prvních husitských radikálních hejtmanů či vojvůdců. Otázkou však je, zda by i sám bývalý rektor Univerzity Karlovy a prakticky první plebejský hrdina mistr Jan Hus z Prachatic s touto pozdější husitskou rétorikou souhlasil. Jedním takovým byl husitský polní hejtman, jenž zastával tuto funkci zejména ve Východních a Středních Čechách - Diviš Bořek z Miletínka

  O narození tohoto budoucího a původně radikálního husitského bojovníka se dodnes vedou spory. Podle kroniky města Miletín se Diviš Bořek narodil snad LP 1365, tedy ještě v poklidné době císaře a krále Karla IV. nedaleko města Lázně Bělohrad. Jeho měšťanský původ coby zemana určila de facto až dnešní doba. Ale vzhledem tomu, že sám Diviš Bořek z Miletínka v době největší husitské slávy disponoval početnou a dobře vyzbrojenou armádou čítající dle údajů až 1200 husitských bojovníků, jsem přesvědčen, že pocházel spíše ze šlechtického rodu pánů z Miletína. Další cennou informací pro historii samotnou je, že Bořek Diviš z Miletínka coby husitský hejtman působil zejména na tvrzi Miletínka nedaleko dnešního města Miletín. Zde se podle všeho poprvé setkal se slavným vojevůdcem a budoucím táborským hejtmanem Janem Žižkou z Trocnova, a to někdy na jaře LP 1420.

  Posléze se Diviš Bořek z Miletínka stejně jako Jan Žižka vydal na pomoc ku Praze, kde katolická vojska vedena římským a uherským králem Zikmundem Lucemburským zaujala pozice dne 1. listopadu 1420. Bitva samotná začala o hodině třetí, kdy vojska krále Zikmunda Lucemburského obklíčila Vyšehrad v domnění, že není chráněn ze všech stran, ale opak byl pravdou. Zde se právě hrdinsky vyznamenal Diviš Bořek z Miletínka, který nařídil možná jako první střelbu z ručních zbraní. Bilance této bitevní vřavy byla pro vojska Zikmunda Lucemburského přímo katastrofální. Dle tehdejších kronikářů bylo u Vyšehradu zabito či zraněno až na pět tisíc převážně německých a uherských vojáků.

  Rok po bitvě na Vyšehradě Diviš Bořek z Miletínka dobyl a vypálil benediktinský Opatovský klášter, kde snad měl podle všeho i zcizit drahocenné relikvie a zlaté monstrance. Nasvědčuje tomu i fakt, že si posléze nechal postavit gotický hrad nazvaný Kunětická hora. Ještě v témže roce, tedy LP 1421, obsadil i klášter nedaleko Pardubic Sazemice, kde doslova v mrazu vyhnal tamní benediktinské mnichy.

  Jeho sláva co by husitského vojevůdce začala zejména díky hejtmanu Zikmundovi Korybutoviči, který Diviše Bořka z Miletína jmenoval hejtmanem města Hradce Králové. Při obléhání Moravy se Diviš Bořek z Miletína připojil na stranu husitského radikálního kněze Bedřicha ze Strážnice a porazil vojska olomouckého biskupa Jana XII., zvaného Železný. I zde bylo vypáleno mnoho klášterů a kostelů a majetek Diviše začal být i trnem v oku i samotného Jana Žižky z Trocnova, který ho posléze sesadil z funkce hejtmana Hradce Králové. Dokonce se Diviš Bořek z Miletína, tehdy již jako umírněný husita proti samotnému Žižkovi vojensky postavil.

  Možná, že díky neshodě s Janem Žižkou se Diviš Bořek z Miletínka stal spíše umírněným husitou, a co více, dokonce i sám vyjednával smír mezi římským a uherským králem Zikmundem Lucemburským a Praženy. To už byl ale Jan Žižka po smrti. Do křížku se Diviš Bořek z Miletína dostal i s novým radikálním husitským vojevůdcem Prokopem Holým, který jej díky pražské chudině porazil při obléhání Prahy a zejména Starého města Pražského.

  V následujících letech se Diviš Bořek z Miletínka stal vůdčí postavou umírněných kališníků a katolíků. Dne 30. května LP 1434 stál Diviš Bořek na straně katolických pánů, která definitivně porazila husitská radikální vojska v bitvě u Lipan. V roce 1436 byl Diviš Bořek z Miletínka přítomný druhé korunovaci Zikmunda Lucemburského, toto opovržení nad husity mu nikdy nezapomněl zejména Jan Roháč z Dubé. Ani za rok Diviš Bořek Z Miletínka dnes 8. ledna LP 1438 zemřel.