Dějiny národa Českého - DŮLNÍ OBLAST VÍTKOVICE-OSTRAVA
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Mrtvé srdce Ostravského regionu
Dnes historie poněkud odlišná a nedávno minulá. Ostrava srdce Moravy a části Slezska byla vždy ekonomickým tahounem celého Československa. Historie důlní oblasti sahá prakticky ještě do doby, kdy naše země byla součástí rakousko-uherské monarchie. Výčet šachet z ostravsko-karvinského úhelného revíru je dlouhý. Stálo zde kolem města, ale i uvnitř něho, spousty šachet, kde se od roku 1852 naplno těžilo uhlí, první důl se nazýval Jan Maria a měl hloubku až 222 metrů. Krátký pokus o hledání uhlí podnikl již v roce 1776 Johann Erdman Florian Larisch na Karvinsku, ale pravidelná těžba uhlí začala až v roce 1794. V daném roce to bylo jen na pozemku tohoto "uhlobarona", který dal prakticky podnět ke zlaté úhelné horečce na Severu Moravy.
Druhým, a zároveň největším uhlobaronem, byl jistý hrabě Wilczek, jehož doly byly na přelomu 18 a 19 století prakticky největší. Na konci 18. století zde na Ostravsku započala zámožná rodina Rothschildů s výrobou oceli v tehdejší Rudolfově huti, pozdějších Vítkovic. Slavná rodina posléze začala investovat nemalé prostředky na těžbu černého a hnědého uhlí, která zásobovala jejich nově vybudovanou ocelárnu. Další podnikatelé snažící se o těžbu uhlí byly rychle z trhu vytlačeni a začal tak mnohdy až nekompromisní boj o ovládnutí černého zlata.
V době první republiky se o moc nad oblastí předhánělo mnoho podnikatelů, kteří zde začali se stavbou bytů pro dělníky-tedy pro havíře. S nástupem nacismu byly doly tahounem i Velkoněmecké říše. Němečtí nacisté na havíře zavedli princip "cukru a biče", přesto tito ale měli vždy dostatek masa a vůbec potravin.
Po druhé světové válce byly všechny doly na Ostravsku a Karvinsku výnosem prezidenta Edvarda Beneše dne 24. října 1945 znárodněny. Takže na jejich těžbu měl právo jen československý stát. V 50. letech 20. století byl národní podnik přejmenován na OKD a v tomto roce se otevřely další těžební doly jakým byl např. Důl Urx, Stachanov nebo Petr Bezruč. Havíři v těchto letech byli často bohatou elitou celého Československa díky vysokým a hlavně stálým platům. Jejich mzda byla na tehdejší poměry až pětinásobná proti celorepublikovému průměru.
Na druhou stranu je ale nutno napsat, že se jejich velice těžká práce podepsala na jejich zdraví. Časté plicní choroby udělaly své! Po revoluci v 90. letech 20. století se těžba výrazně ztenčila, až nakonec bylo mnoho dolů uzavřeno. Smutné na tomto období bylo, že mnoho tzv. podnikatelů ostravský důlní region vytunelovalo a celý majetek OKD doslova rozkradlo. Viz. Bakala a jeho vládní parta. V dnešní době je z některých kdysi funkčních dolů už jen skanzen a některé se staly i evropskou kulturní památkou. Jediné pozitivum na uzavření drtivé většiny hutí a celého průmyslu je, že se kvalita ovzduší na Ostravsku výrazně zlepšila. Ostrava a vlastně celý region se dnes, tedy na počátku 21. století, staly spíše městem duchů. Mladí lidé se raději stěhují do vzdáleného hlavního města Prahy.
