Dějiny národa Českého - HABSBURKOVÉ - Konec mužské linie
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Habsburská monarchie v čele s Ferdinandem II. Štýrským se po Bílé Hoře upevnila nejen na českém královském trůně, ale prakticky v celé střední, jižní a východní Evropě. Následkem Bíle Hory se, jak jsem již psal v předchozím dílu, rozšířila válka, jenž trvala třicet let. Pro České království začala doba rekatolizace. Z Čech odešlo mnoho intelektuálů. Jeden příklad za všechny: Jan Amos Komenský, který se nejprve usadil ve Švédsku, aby svůj život poté prožil více či méně v Amsterdamu. Zemřel celkem v požehnaném věku 78 let. Ale nebyl to jen Komenský, kdo ať už nuceně nebo dobrovolně opustil Čechy. Po těchto odchodech a po skončení třicetileté války zůstalo v Českém království necelý jeden milion obyvatel.
Po smrti Ferdinanda II. a po předčasné smrti jeho nejstaršího syna Ferdinanda IV. se na dlouhou dobu stal císařem a králem jeho druhorozený syn Leopold I. Tento nepříliš v politice obratný panovník byl od počátku své vlády hodně důvěřivý ke svým diplomatům, které měl takřka v celé Evropě. Také Leopold I. podporoval přísnou rekatolizaci v Čechách. To vyústilo zejména v takzvané selské povstání LP 1680, které zachvátilo celé území až po Moravu. Doznívala zde silná epidemie moru, která si vyžádala jen u nás na jeden a půl tisíce obětí.
Zejména z ekonomického hlediska nebyla vláda Leopolda I. příliš úspěšná. Vše totiž šlo na války nejen s Turky, ale zejména s Francií a jejím králem Ludvíkem XIV. Celkově se habsburská monarchie potýkala s velkými problémy. V letech 1678 až 1696 došlo zejména na našem území k čarodějnickým procesům, které si vyžádaly stovky obětí. V nebezpečí ale byla také Vídeň, a to LP 1683, kdy byla v doslova obležení osmanskými Turky. Po smrti nepříliš schopného císaře Leopolda I. nastal alarmující čas na zejména ekonomické změny. To měl odstartovat jeho syn a nástupce Josef I.
V jeho krátkém období se však ekonomická situace ještě více prohlubovala, a to zejména když se proti Habsburkům v Uhrách postavil sedmihradský kníže František II. Rákóczi. Tento uherský magnát studoval v Praze na jezuitském gymnáziu na Malé Straně. Díky svému vzdělání diplomaticky navázal kontakt s francouzským králem Ludvíkem XIV. Jenže plán na tzv. uhersko-francouzské spojenectví byl nakonec prozrazen a Rákóczi byl uvězněn.
Po předčasné smrti císaře a krále Josefa I. (zemřel ve věku 32 let) se císařem a králem stal mladší bratr Josefa I. Karel VI. Během Karlovy vlády se začala hodně projevovat vnitřní slabost Habsburků. Nejen, že Karel VI. přišel v důsledku své neschopnosti o bohaté jihoitalské državy (Sicílii a Neapolsko), ale také musel akceptovat velkou ztrátu území na Balkáně. To vše vedlo k velkému úpadku habsburské absolutistické monarchie. Další ránou osudu pro Karla VI. byla smrt jeho jediného syna Karla VII. Bavorského, takže jediný kdo mohl převzít otěže vlády byla jeho dcera Marie Terezie. Tím ale skončila mužská linie Habsburků v Evropě. Tímto se povídáním a minisérií o Habsburcích rozloučíme.
