Dějiny národa Českého - HISTORICKÁ ZEMĚ - MORAVA 1.díl

  Když se řekne Morava, každý si jistě tuto historickou zem spojí s pitím lahodného vína, zejména na jihu. Morava však měla bezesporu mnohem těžší počátek své historie, nežli její sesterské Čechy. Přeskočme tedy dobu Velkomoravskou, která má mnoho bílých míst, a zastavme se v době vládnoucích českých Přemyslovců, a to zejména knížat Boleslava I,  jeho syna Boleslava II. a sjednotitele Oldřicha.

  Počátky přemyslovské nadvlády nad Moravou nepatří k jednoznačně řešitelným rébusem. Chybí přesvědčivé archeologické doklady, ale také písemné prameny. Po celou dobu vlády knížete Boleslava II. Přemyslovci zcela jistě ovládali jen severní část Moravy zabrané již jeho otcem Boleslavem I. v rámci severovýchodní expanze ve 30 a 40. letech 10. století. Nejvýznamnějším přemyslovským hradem na Moravě byla zcela jistě Olomouc, která se po roce 973 stala patrně i centrem obnoveného moravského biskupství.

  Vedle založení pražské diecéze byla obnova starého Metodějova biskupství nejspíše součástí jednáním zahájených někdy okolo roku 950 knížetem Boleslavem II.. V dubnu roku 976 se totiž spolu s biskupem špýrským, wormským a prvním pražským biskupem Dětmarem měl jednání v aschaffenburském klášteře sv. Petra zúčastnit i jistý biskup moravský. Jméno však nikdy nebylo doloženo. Již v 9. století si ovšem na Moravu po duchovní stránce činilo nároky arcibiskupství salcburské. Podléhal-li však v roce 976 moravský biskup Mohuči, dokládá to bezesporu český mocenský zákrok na Moravě před tímto datem. Morava se totiž pod církevní správu Mohuče mohla dostat jen prostřednictvím Čech a českého panovníka.

  Problematičtější je však otázka jižní Moravy, kterou v první fázi 10. století nejspíše ovládali staří kočovní Maďaři. Jejich porážka v bitvě na řece Lechu v roce 955 pak zcela jistě ovlivnila i rozložení mocenských sfér celé Moravy. Předpokládám spíše, že i když pouze formálně, byl jih Moravy pod přímou správou pražských knížat. Rozmachem moci polského knížete Měška I. a Boleslava Chrabrého přišel český stát na počátku 90.let 10.století o značné území na severu a severovýchodě Moravy. Tyto ztráty mohly přivést knížete Boleslava II. k pokusu o jejich kompenzaci pevnějším připojením zejména jihu Moravy, především bohatého Brněnska. Za doklad těchto událostí bývá považováno dobytí starého moravského hradiště v Brně- Líšni, kde se v destrukci jednoho z objektů nalezl nejeden denár českého knížete Boleslava II.

  Ovládnutí Moravy. pokud vůbec kdy bylo úspěšné. nemělo jistě dlouhé trvání. Moc pražských knížat nad Moravou skončilo v roce 1000 až 1002, kdy moravské území včetně Olomoucka a Brněnska ovládal již zmíněný Polák Boleslav Chrabrý, který ale Moravu jen plenil a zcela jistě i ekonomicky zrujnoval. Nakonec však k definitivnímu připojení celé Moravy k přemyslovským Čechám došlo úspěšně až v roce 1019 silným vojenským zásahem českého knížete Oldřicha, který vyhnal polské vojsko až na území dnešního Slezska. Oldřich se v první fázi boje zaměřil zejména na Brněnsko dobitím zpět hradiště Staré Zámky...Konec první části