Dějiny národa Českého - HRAD KARLŠTEJN Díl čtvrtý a závěrečný: Rozkradený a znovu vzkříšený

  Hrad Karlštejn se stal i svědkem pro něj smutných událostí v době, která přišla po smrti krále Václava IV. V době husitských válek vojska Pražanů a polské oddíly Zikmunda Korybutoviče, kdy byl hrad Karlštejn LP 1422 sedm měsíců neúspěšně obléhán a hradní posádka věrná králi Zikmundovi Lucemburskému se jako zázrakem ubránila. Ani hradní budovy nebyly nějak vážněji poškozeny. Mnohem hůře to v těchto pohnutých časech dopadlo s poklady. které na Karlštejně shromáždil císař a král Karel IV. Sám uherský a římský král Zikmund chtě, nechtě musel odvézt do Uher jak české, tak i říšské korunovační klenoty.

  V době vlády Jagellonské a zejména Vladislava II. spravovali královský hrad významní čeští šlechtici např. Beneš z Veitmile, Albrecht z Kolowrat nebo nejvyšší purkrabí království Českého Zdeněk Lev z Rožmitálu, Tito čeští páni hrad začali pomalu opravovat. Na počátku stavovského odboje v 17. století nechali LP 1619 protestanští stavové převézt navrácené české korunovační klenoty do Prahy, aby na nad nimi měli lepší kontrolu. Na hrad Karlštejn se už nikdy ale nevrátily, Po porážce stavovské opozice je císař Ferdinand nechal převézt do Vídně.

  Za 400 let habsburské monarchie ze sbírek svatých relikvií a dalších posvátných předmětů, které na hrad uložil nejen Karel IV., ale i jeho syn Václav IV., zbyla do roku 1946 už jen malá část. O osudu všech ukradených relikvií se můžeme jen domnívat, jisté je, že nejvíce se toho ztratilo v době Ferdinanda II. a jeho syna Ferdinanda III. v době třicetileté války, kdy byl hrad několikrát dobýván a žel Bohu i poničen. V době císařovny Marie Terezie byl hrad LP 1755 darován Ústavu šlechtičen. Až teprve za vlády císaře Františka I. byl komplex konečně opraven a samotný císař vydal listinu na jeho záchranu.

  Velký podíl na stavebních úpravách hradu měl dozajista nejvyšší purkrabí Českého království pan František Antonín Kolowrat a Karel hrabě Chotek. Hrad se v této době stal symbolem někdejší české státnosti. Na počátku roku 1866 byl hrad za asistence architekta Josefa Mockera přebudován do původního gotického stylu. V současnosti je Karlštejn pro turisty nejoblíbenějším hradem na našem území. Bůh a sv. kníže Václav snad nikdy nedopustí, aby byl zničen, tak jako byla v Paříži za záhadných okolností zničena kupříkladu Katedrála Notre-Dame. Je jen na nás, jak se k této a jiným památkám budeme chovat a bránit je před každým, kdo by je chtěl poškodit. Tak, jako nedávno kamenný Karlův most!!!