Dějiny národa Českého - HRAD KARLŠTEJN Díl druhý: Vzácná kaple sv. Kříže
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Hrad Karlštejn má dnes čtyři hlavní části: předhradí se vstupní bránou. purkrabství se Studniční věží, vnitřní hrad, který uzavíral císařský hradní palác s přilehlým kapitulním mariánským kostelem, a konečně vlastní jádro, tvořené čtyřpatrovou Velkou věží, která byla již v době Karla IV obranným bodem celého areálu. Střežila vlastně nejvzácnější poklad celého hradu, tedy kapli sv. Kříže (Utrpení Krista). Podle Karlova odkazu, to měl být nový Jeruzalém.
Budova císařského paláce byla v době císaře Karla IV. třípatrová s obytnou částí panovníka ve druhém patře, zatímco první patro bylo vyhrazeno jen služebnictvu a hradnímu personálu. Ve Velké věži, kde byla nejdůležitější sakrální stavba - kaple sv. Kříže, císař Karel IV. zakázal přenocování mužům i ženám. Doslova určil: žádná žena, nesmí se zdržovati v kapli naší, jenž nebeskému Jeruzalému jest vzdávána, jako tak i naše drahá královna, která není z našeho ustanovení vyňata. Vlastně se zrodila legenda, že na hradě, nesmí zdržovati se žádná žena. Jistě každý z Vás zná slavný muzikál Noc na Karlštejně. Ale skutečnost byla zcela jiná. Ženy na hradě býti mohly, nařízení se týkalo jen kaple sv. Kříže. A platilo i pro muže.
Význam kaple sv. Kříže ve Velké věži podtrhoval i fakt, že v ní podle Karlova příkazu mohly být slouženy pouze slavnostní mše, které mohl celebrovat jen pražský arcibiskup. V kapli byly vzácné votivní obrazy a stěny kaple byly obloženy leštěnými polodrahokamy. Část interiéru byla zlacená, takže se kaple sv. Kříže s uloženými svatými ostatky stala důležitým místem svatostánku Českého království, svým významem nikoli nepodobným kapli sv. Václava v rozestavěné katedrále sv. Víta v Praze. Samotná kaple sv. Kříže byla vysvěcena v polovině roku 1357, a přístup do ni měl jen císař Karel IV. a nejvyšší duchovní a světští hodnostáři. Panovníkovou soukromou modlitebnou pak byla kaple sv. Kateřiny v Karlštejnské kapitulní věži. Konec druhého dílu.
