Dějiny národa Českého - HRAD KARLŠTEJN Díl první: Pokladnice korunovačních klenotů
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Karlštejn, už jen ten název v člověku vyvolává mráz po zádech. Hrad je mezi českými hrady naším zajisté nejvzácnějším klenotem a symbolem panovnické moci dávného středověku. Samotný zakladatel hradu Karel IV. byl velice zbožný vladař, bylo tedy automatické, že hrad byl měl být důstojným sídlem nejen pro něj samotného, ale i pro uložení vzácných křesťanských relikvií, které shromažďoval prakticky celý svůj život. Hrad se měl taktéž stát duchovním centrem a klenotnicí hmotných pokladů. Zde byly uloženy královské korunovační klenoty, a to nejen ty české, ale i římské. Vždyť v neklidných časech sloužil hrad jako "trezor" pro všechny Karlem nastřádané relikvie a korunovační klenoty. Byly zde i důležité listiny, které Karel IV. vydával pro Čechy i svatou Říši. Jednou z nejdůležitějších byla listina Karlův korunovační řád, který byl dopodrobna vypracovaný podle Přemyslovského odkazu, patrně z doby Přemysla Otakara I.
Karel IV. sám určil místo pro zahájení stavby hradu. Nemělo to být nikterak daleko od sídelního města Prahy, a podle všeho ne více jak půl dne cesty koňmo. Den položení základního kamene pro samotnou stavbu určil Karel IV. sám. Možná podle astrologů či hvězdářů bylo toto datum 10. června LP 1348. V tento letní den se totiž v královském městě Praze konal zemský sněm, kam přijelo mnoho významných šlechtických pánů z celého Českého království. Slavnostního požehnání a vysvěcení pověřil Karel IV. svého velkého přítele a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, což ovšem svědčí o mimořádném významu této stavby.
Je jistě zajímavé, že dodnes neznáme jméno zhotovitele plánů a kdo Karlštejn vlastně stavěl. Ano, víme, že jim mohl být stavitel pražské katedrály sv. Víta, francouzský mistr Matyáš z města Arrasu, a pokračovatelem patrně Petr Parléř z Gmundu. ale je to jen domněnka současných historiků. Stejně tak to mohl být zcela neznámý stavitel,se kterým Karel IV setkal v mládí ve Francii. Výstavba hradu trvala necelých devět let, což byl na tu dobu rekordní čas, Vlastně poprvé si celý hrad mohl Karel IV. prohlédnout už po svém příjezdu z Říma, kde byl korunován na císaře, tedy v roce 1355. A je jisté, že tu mohl i několik dní přenocovat. Zednické práce, ale jistě pokračovaly i nadále. Konec první části.
