Dějiny národa Českého - JAN JINDŘICH - Bratr Otce vlasti

  Jan Jindřich byl bratr římského a českého krále Karla IV. V dospělosti ho učinil Karel IV. i moravským markrabětem. Tento taktéž i budoucí tyrolský vévoda se podle dochovaných zpráv Elišce Přemyslovně narodil 12. února LP 1322 na Mělníku, kde Eliška Přemyslovna po roztržce se svým manželem králem Janem Lucemburský spolu s ostatními dětmi nějakou tu dobu bydlela.

  Na začátku roku 1327 byl Jan Jindřich ještě jako dítě poslán na výchovu do Tyrolska, kde byl  zároveň oženěn s nehezkou a doslova panovačnou Markétou Tyrolskou, též zvanou "Pyskatou" z rodu Menhardovců, Manželství, tedy jestli se to tak dá vůbec nazvat, bylo až groteskní. Doslova pohanou pro Jana Jindřicha bylo, když ho jeho o více jak čtyři roky starší manželka Markéta před shromážděním církevních hodnostářů nařkla z impotence. To byla pro mladého Lucemburka doslova ostuda.

  Pravdou ale je, že těsně po této události se Markéta Tyrolská nechala s Janem Jindřichem rozvést. Vzápětí se na truc Lucemburkům provdala za syna císaře Ludvíka Bavorského Ludvíka ml. Ještě před svatbou Jana Jindřicha se proti záměru otce oženit Jana Jindřicha s Markétou postavil Jindřichův bratr, a budoucí císař a král Karel IV. Patrně tušil jak to celé dopadne.

  Karel IV. ještě po rozvodu Jana Jindřicha nějakou tu dobu usiloval o navrácení v té době velmi bohatého Tyrolska pro zostuzeného Jana Jindřicha. Avšak bezvýsledně. Nakonec mu už jako římský a český král dne 26. prosince LP 1349 udělil Moravu a jmenoval ho moravským markrabětem. Toto udělení bylo taktéž i přáním již zesnulého Jana Lucemburského. Jan Jindřich se podruhé oženil s dcerou opavského vévody Mikuláše II. Markétou Opavskou.

  Toto manželství se dá označit jako velmi harmonické. Jan Jindřich svou manželku velmi miloval, také s ní měl šest dětí. Jenže stejně jako jeho bratr Karel IV. to nebyla poslední Janova manželka, Jan Jindřich byl prakticky stejně jako Karel čtyřikrát ženatý. Jeho již třetí manželkou byla dcera rakouského vévody Albrechta II Habsburského taktéž Markéta. Tato svatba však není paradoxně nikde zaznamenána.

  Stejně jako Janův otec Jan Lucemburský, byl i on patrně pěkný proutník. Více jak rok udržoval milenecký vztah s jistou Alžbětou Těšínsku. Zvláštní na tom bylo, že Alžběta byla ještě rok předtím jeptiškou. V té době to byl doslova skandál, který musel chtě nechtě řešit i Janův bratr císař a král Karel IV. Císař po domluvě s tehdejší papežem Urbanem V. nařídil Alžbětě tento vztah ukončit a taktéž ji donutil k návratu do kláštera. Po této pro Lucemburky až ostudné epizodě se Jan Jindřich oženil po čtvrté s Alžbětou Oettingenskou, se kterou ale již děti neměl. Svatba se konala 12. května LP 1366 v Praze na Starém Městě.

  Jan Jindřich byl celý svůj život oddaným diplomatem svého staršího bratra, císaře a krále Karla IV. Vztah mezi nimi byl velmi vřelý. Někdy na počátku roku 1367 mu císař Karel IV. věnoval celý dům v dnešní Husově ulici na Starém Městě Pražském. Dnes je zde Clam - Gallasův palác. Avšak za své sídelní město si Jan Jindřich vybral spíše jeho oblíbené Brno, kde Jan Jindřich podle všeho prožil šťastné manželství se svou druhou chotí milovanou Markétou Opavskou. Na druhou stranu musím ale dodat, že Jan Jindřich při svém působení coby markrabě moravský Brno dosti zadlužil. Hlavně tím, že zde nechal vybudovat augustiniánský klášter, který se měl podle jeho přání stát posledním odpočinkem moravských Lucemburků. Jan Jindřich zemřel dne 12. listopadu LP 1375 v Brně na zápal plic. Pochován je dodnes v kostele sv. Tomáše a zvěstování Panny Marie v Brně.