Dějiny národa Českého - JEDINÝ RYTÍŘSKÝ RYZE ČESKÝ ŘÁD - KŘÍŽOVNÍCI S ČERVENOU HVĚZDOU

  Slavný a jediný rytířský řád na nešem území založila LP 1233 dcera krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské sv. Anežka Česká při kostele sv. Haštala v Praze. Kostel sv. Haštala v Praze byl románský kostel hned vedle kláštera Fantiškánů. V dnešní době na jeho místě stojí již opravený gotický kostel, který je taktéž založený sv. Anežkou Českou. Řád Křížovníků se staral o chudé, přestárlé a nemocné, byl tedy špitálním řádem, přesně podle vzoru Františkánů, které do naší země přivedla taktéž sv. Anežka Česká. Rytířský řád získal od papeže Řehoře IX LP 1237 bulu, která měla tento špitální řád ochránit a dát mu veškeré řeholní pravomoce.Taktéž neměl být podřízen biskupské stolici a na jeho provoz přispíval hlavně panovník. Netrvalo dlouho a řád Křížovníků se začal šířit do celého Českého království, ale také do Slezska a Polska, kde byl řád pod patronací sv. Hedviky Slezské.

   Rytířský řád Křížovníků posléze přesídlil na Křížovnické náměstí hned vedle tehdy Juditina mostu, který ale následkem ničivé povodně vzal za své dne 3. února 1342. Netrvalo však dlouho a císař Karel IV. hned vedle konventu řádu Křížovníků dal postavit nový Kamenný most, tedy dnešní Karlův most. Řád Křížovníků se velkou měrou zasloužil o stavbu Karlova mostu, a to nejen finančně. Díky štědrosti tohoto řádu byl taktéž řád spojen s funkcí pražského arcibiskupa, který byl financován řádem Křížovníků. Není tedy divu, že jeden z příslušníků řádu Křížovníků se stal pražským arcibiskupem. Byl jím Arnošt Vojtěch z Harrachu, který byl zárověn i velmistrem řádu. Hrabě Harrach je v naší zemi spíše spojen s těžkou rekatolizací po porážce stavovského vojska 8. listopadu 1620 v bitvě na Bílé Hoře. Harrach se zejména postaral o vyhnání hlavně nekatolické špičky z naší země.

  Aby česká veřejnost na svobodu náboženství raději zapomněla a zůstala věrná katolické církvi, dal velmistr řádu křížovníků podnět k takzvané Svaté cestě, která měla uctívat české světce, zejména sv. Václava. Cesta začínala v Praze a končila ve Staré Boleslavi, přímo u kostela, kde byl podle legendy kníže sv. Václav zavražděn. Řád Křížovníků byl posléze dlouhá léta na výslunní, volil si sám vlastní velmistry a byl podřízen jen svatému ofíciu. Velký zvrat nastal až v době komunistické, kdy byl v 50. letech pronásledován a perzekuován, mnoho příslušníků řádu skončilo na dlouhá léta ve vězení. Tím řád ztratil i mnoho člénů, až nakonec neměl ani 20 příslušníků. K jeho obnově došlo až po revoluci.

  Řád Křížovníků díky komunistické totalitě své hlavní sídlo přemístil do Rakouska a je spíše duchovním řádem. Křížovnický řád má také své sídlo v Řevnicích nedaleko Prahy, kde si řád zrekonstruoval i kostel s farou. Dále působí třeba v Českém Krumlově, Karlových Varech nebo ve Znojmě. Pokud půjdete procházkou ze Staroměstského náměstí ke Karlovu mostu, tak na něj jistě narazíte. Procházka stojí opravdu za to.