Dějiny národa Českého - JEDNOTA BRATRSKÁ
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Jednota bratrská vznikla za vlády českého krále Jiřího z Kunštátů a Poděbrad spojením stoupenců Petra Chmelčického a bývalých táborských kněží. Muži a ženy se při výkladu písma svatého odchylovali od strany podobojí a hlavně od strany katolické církve a sdružovali se v malé skupiny zvaná bratrstva. Účelem těchto sdružení bylo zachovat přepisy Svatého písma, zejména zákony o mravním životě a lásce k bližnímu svému.
Z hlediska obřadů stála tato bratrstva zcela na stanovisku učení táborského. Od bývalých se však podstatně lišila v tom, že nechtěla užívat zbraně ani pro rozšíření náboženství, ale ani ke své obraně. Což bylo na středověkou dobu velmi kuriózní. Za ideového průvodce těchto bratrstev lze považovat slavného zemana Petra Chmelčického, jehož učení vycházelo s následování příkladu spasitele Ježíše Krista-aby se základním zákonem života a působení stalo přikázání (milovati budeš Boha nade vše a bližního svého, jako sebe sama)
Z lásky k bližnímu měl člověk snášet i křivdy, neměl se mstít a odplácet zlé zlým. Třeba Jan z Rokycan zpočátku těmto bratrstvům přál pro jejich velkou zbožnost a je pravděpodobné, že právě díky němu obdrželo jedno z nich sídlo ve vesnici Kunvald na panství žamberském, které bylo v té době majetkem krále dvojího lidu Jiříka z Kunštátů a Poděbrad. Zakladatelem jednoty bratrské byl jakýsi bratr Řehoř (zvaný Krajčí), příbuzný Jana z Rokycan. Jakmile začala jednota bratrská získávat stále více a více stoupenců, počal se král dvojího lidu obávat, že se stane pro papeže záminkou k zamítnutí samotných kompaktát. V březnu LP 1461 proto dal bratra Řehoře a další stoupence Jednoty bratrské zajmout a uvěznit na Pražském hradě. Pronásledováním však byla Jednota bratrská ve svých snahách ještě více utvrzena a hledala spojení s lidmi podobného názoru.
LP. 1467 už bylo v českém království 50 obcí, které tvořily bratrstva. Bratrstva se pak scházela ve Lhotě u Rychnova a ustanovila samostatnou náboženskou obec, zvolila si i kněze a biskupy. Tím se oddělila jak od církve římské, tak strany podobojí. Z těchto nepatrných počátků vznikla Jednota bratrská, jejíž význam pro české dějiny a literaturu byl v následujících letech velmi důležitý.