Dějiny národa Českého - JINDŘICH I. Z OTONSKÉ DYNASTIE
www.inadhle.cz Autor: Aleš Hroník
Ten kterého přezdívali "Ptáčníkem"
Seznam německých panovníků, nebo chcete-li římských králů, sahá až do doby Oty I. zvaného Ota Veliký, což je do první poloviny 10. století.Ještě před tímto prakticky znovuzakladatelem Svaté říše římské byli panovníci z východní části franské říše, která sahá až do dynastie Karlovců, tedy do poloviny 8. století. Patrně nejvýznamnějším Východofranským králem z dynastie Otonů byl zcela nepochybně Jindřich I., kterého zvali Ptáčníkem. Tento významný " německý" panovník byl nejenže východofranským králem, ale také saským vévodou a prakticky zakladatelem císařské dynastie.
Tento Němci nejuctívanější panovník se narodil snad v polovině roku 876. Jeho otcem byl saský vévoda Ota I. Saský a matkou Hedvika Babenberská. Jindřich I. Ptáčník byl patrně dvakrát ženatý, o jeho první manželce Hatheburze toho moc není známo, snad jen, že ke sňatku mezi ní a Jindřichem I. byla podle legendy doslova donucena jejím otcem Erwinem z Marsenbuegu. Manželství bylo rozvedeno, což na tehdejší poměry bylo dosti ojedinělé.
Druhou manželkou krále Jindřicha I. byla saská vévodkyně a pozdější světice Matylda z Ringelheimu, se kterou měl Jindřich I. Ptáčník pět dětí, mimojiné zejména obnovitele, císaře Otu I. Díky konfliktům mezi saskými panovníky byl po smrti Ludvíka IV., jenž nazývali Dítě z rodu Konrádovců, v rove 912 zvolen saským vévodou právě Jindřich I. Ptáčník. Svoje nově nabyté postavení jako saský vévoda si ale musel Jindřich I. vydobýt v bitvě proti Konrádu Saskému nedaleko města Gottingen v dolním Sasku, kde nakonec po tříhodinové bitvě Konráda porazil. Je jisté, že v této bitvě Jindřichovi pomohl zčásti i český kníže Vratislav I. Přemyslovec.
Díky vítězství v bitvě u Gottingenu byl o tři roky později Jindřich I. Ptáčník zvolen a korunován východofranským králem. V jisté germánské legendě sepsané někdy na počátku 11. století se píše, že byl Jindřich I. Ptáčník zvolen i díky umírajícímu saskému králi Konrádovi, tedy tomu, kterého Jindřich I. porazil v bitvě u Gottingenu, svoji volbu se Jindřich I. dozvěděl na lovu. Vedlejší země dnešního Německa Švábsko a Bavorsko volbu Jindřicha I. za krále neuznali, takže byl Jindřich nakonec donucen vytáhnout proti vévodům bavorským a švábským vojensky.
Díky dohodě byla ale válka nakonec zažehnána, takže se Jindřich I. mohl i v těchto regionech ujmout jako východofranský král vlády. Někdy na počátku roku 929 se Jindřich I. vojensky obrátil proti východním slovanským státům, a to zejména na Čechy. Někdy v této době měl být údajně Jindřich I. Ptáčník v Quedlinburgu provolán za císaře, ale je to jen legenda, která nemá opodstatnění. Je pravdou, že Jindřich I Ptáčník je s tímto místem spojován, ale je to jen díky legendám, které v první polovině 20, století uctívali hlavně nacisté.
Během ničivých nájezdů ze strany kočovných Maďarů na území Východofranské říši se Jindřich I. rozhodl raději platit každoroční daň (tribut) těmto kumánským hordám, aby si zajistil v zemi klid a mír. Nakonec se ale Jindřich I. rozhodl k trestné výpravě proti Polabským Slovanům a v roce 933 platby ukončil i díky vyhrané bitvě na Riade. Celkovou porážku Maďarů dovršil až jeho nejstarší syn a budoucí císař Ota I. Veliký v bitvě na řece Lechu LP 955., kde mu pomohl i český kníže Boleslav I. Přemyslovec.
Ještě v roce 929 vytáhl Jindřich I Ptáčník s bavorským vévodou Arnulfem proti Čechům a napadl starodávné knížecí sídlo Prahu a v té době panujícího knížete Václava (sv. Václava). Ten zabránil válce jen díky dohodě a obnovenému poplatku, těžko říci jestli se jednalo o notoricky známou daň za soužití v míru 500 hřiven stříbra a 120 volů, ale jisté je, že tuto daň platili Slované již v době císaře Karla Velikého.
Díky této "mírové" dohodě obdaroval Jindřich I. Ptáčník českého knížete Václava relikvií sv. Víta, a ten na jejich základě zřídil třetí kostel na území Prahy-rotundu sv. Víta. tedy první před podobu dnešní katedrály sv. Víta na Hradčanech. Císař a král Jindřich I. zvaný Ptáčníkem zemřel 2. července LP 936 na mozkovou mrtvici při jeho oblíbené kratochvíli-tedy lovu divoké zvěře ve středním Německu v pohoří Harz. Dodnes je tento Němci oblíbený panovník pochován ve dnešním klášteře v Quedlinburgu, který založil jeho syn císař Ota I. Veliký.
