Dějiny národa Českého - JIŘÍ Z KUNŠTÁTU A PODĚBRAD, 3.díl
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Křížová výprava proti Českému království.
Situace doma se ukázala být velmi napjatá. Zvláště když mu začínaly narůstat problémy doma a z iniciativy Zdeňka Konopišťského za Šternberka, toho, který ho před časem povolal králem, se v listopadu LP. 1465 zformovala katolická Jednota zelenohorská. Jen o rok později nový papež Pavel II. uvalil na českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad klatbu a dokonce vyhlásil i křížovou výpravu proti českým kacířům. Do čela křížové výpravy se postavil Jiříkův bývalý zeť, uherský král Matyáš Korvín. Po předčasné smrti manželky Kateřiny ho už k Jiřímu nevázaly žádné příbuzenské vztahy.
V květnu LP 1468 vpadlo početné uherské vojsko na Moravu. dobylo město Třebíč a dlouho obléhalo brněnský hrad Špilberk a klášter v Olomouci. V Olomouci se slabá posádka raději vzdala. V únoru následujícího roku vytáhli uherští vojáci na strategickou Kutnou Horu, která byla stříbrnou pokladnicí celého Českého království. Na česko-moravském pomezí u Vilémova se však dostali do obklíčení české armády vedené samotným králem Jiříkem z Kunštátu a Poděbrad a král Matyáš padl do zajetí. Na osobní schůzce pak oba panovníci uzavřeli příměří a uherský král Matyáš slíbil, že zanechá nepřátelství vůči českému králi.
Jakmile byl však Matyáš propuštěn, na svůj slib zapomněl a s drzostí sobě vlastní se 3. května LP. 1469 v Olomouci nechal korunovat na českého krále. Díky moravským pánům tak české království mělo panovníky dva. Za těchto okolností svolal král Jiří z Kunštátu a Poděbrad zemský sněm, na němž se zřekl práva nástupnictví pro své syny a navrhl, aby po jeho smrti usedl na český trůn syn polského krále Kazimíra, Vladislav Jagellonský. Jeho návrh měl ještě podmínku: polský princ si musel vzít za ženu Jiříkovu třináctiletou dceru Ludmilu.
K tomu však nikdy nedošlo. V červenci LP. 1468 vypukla česko-uherská válka nanovo, Matyáš Korvín obléhal Uherské Hradiště a dokonce zajal Jiřího syna Viktorina, který spěchal obleženému městu na pomoc. Proti českému králi vystoupila i Jednota zelenohorská a také slezské stavy podnícené samotným papežem Pavlem II. Uherský král Matyáš využil dočasné nepřítomnosti krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad a vpadl s početnou armádou do Čech. Naštěstí dost statečnosti projevila energetická česká královna Johana. Okamžitě svolala zemskou hotovost a u Kolína a Kutné Hory uherský vpád drtivě zastavila až rozprášila. Uherský král Matyáš ustoupil až ke Znojmu a nakonec křížového tažení proti českému království zanechal.
Po této válce nastal konečně slíbený mír a také česká šlechta už neměla chuť do dalších válečných dobrodružství. Jenže z Prahy přišla smutná zpráva: 22.března LP. 1471 král Jiří z Kunštátu a Poděbrad, jediný český panovník, který vzešel z řad domácí šlechty, v necelých jednapadesáti letech zemřel. Příčinou jeho smrti byla těžká choroba jater a ledvin. Pochován je dodnes v katedrále sv. Víta v Praze.