Dějiny národa Českého - JIŘÍ Z KUNŠTÁTU A Z PODĚBRAD, 1.díl

  Jiříkova rodina.

  Budoucí "husitský král" Jiří z Kunštátu a Poděbrad se narodil 23. dubna LP. 1420 jako syn Viktorina z Kunštátu, příslušníka významného moravského rodu a také velkého přítele a spolubojovníka Jana Žižky z Trocnova. Jeho matku však neznám a nikde jsem její jméno nedohledal. Podle hypotézy Sázavského kláštera to byla snad Anna z Vartenberka. Ale už za Jiříkova panování se vynořily narážky, že byl zrozen "z poběhlice" , případně se o něm mluvilo jako o nemanželském dítěti. To vše je ale nepodložená fáma z doby, ve které král dvojího lidu panoval. Informaci, že Jiříkův kmotr byl dokonce i snad samotný husitský vojevůdce Jan Žížka, považuji za velmi pravděpodobnou.

  Otec budoucího krále Viktorin už počátkem LP. 1427 v husitských válkách zahynul. Zhruba o tři roky později padl v boji i jeho bratr a Jiřího poručník Boček z Kunštátu. Sirotka se tehdy ujal vzdálený strýc Haralt z Kunštátu. Právě po jeho boku bojoval tehdy čtrnáctiletý Jiří ve vojsku panské jednoty v neslavné bitvě U Lipan. Jiří z Kunštátu a Poděbrad uměl číst i psát, ale jen česky, neuměl však ani latinsky, ale ani německy. Později ve funkci zemského správce, ale i jako českého krále, se bez tlumočníka neobešel.

  V březnu LP 1440 se teprve dvacetiletý Jiří z Kunštátu a Poděbrad stal správcem boleslavského kraje a jedním z důležitých hejtmanů ve východočeském - landsfrýdů.  Ve stejném roce se budoucí král oženil s o tři roky mladší Kunhutou ze Šternberka. Jejich manželství trvalo pouhých devět let a za tu doby se jim narodilo šest dětí-Boček, Viktorina, Barbora, Jindřich, a dvojčata Kateřina a Zdenka. Poté, co Kunhuta zemřela, patrně vyčerpáním z neustálých porodů, tedy LP. 1450, měl Jiří svatbu se svou druhou manželkou Johanou z Rožmitálu. Údajně velmi inteligentní a schopná Johana byla Jiříkovi velkou oporou. Z tohoto manželství se narodil syn Hynek a dcery Anežka a Ludmila.

  Jiří z Kunštátu a Poděbrad byl nejen chytrý, ale i dost lstivý. Od královny vdovy Barbory Celské (manželka Zikmunda Lucemburského) dostal Jiří darem město Jaroměř a vymámil od ní i takové města jako Náchod, Skuhrov a dokonce i středočeské Kladno, které mu dokonce později potvrdil i český král Ladislav Habsburský řečený "Pohrobek". Po smrti svého přítele Hynce Ptáčka z Pirknštejna se Jiří z Kunštátu a Poděbrad LP 1444 stal vrchním hejtmanem spolku východočeských kališníků, přejmenovanou na Jednotu poděbradskou. O čtyři roky později se dokonce vojensky zmocnil i Prahy, zajal i nejvyššího pukrabího Menharta z Hradce, svrhl katolické konšely a nahradil je kališníky. Sám pak začal užívat titul správce Království českého. Což byla v té době absolutistická funkce. 
Konec první části....