Dějiny národa Českého - JOHANA Z ROŽMITÁLU... KRÁLOVNA

  Když 19. června L.P. 1449 zemřela vůdci českých kališníků Jiřímu z Poděbrad jeho první manželka Kunhuta ze Šternberka, s níž měl tři syny a čtyři dcery, bylo jeho prvořadým cílem znovu se oženit. Volba padla na Johanu, sestru významného předáka katolíků Jaroslava Lva z Rožmitálu.

  Johana z Rožmitálu se narodila patrně L.P. 1430. Otec Jan z Rožmitálu, matka Ludmila ze Strakonic. Svatba Johanky a Jiříka z Poděbrad se konala L.P. 1450 a upevnila Jiřího mocenskou pozici a těsněji k němu připoutala umírněnou katolickou šlechtu, u níž Jaroslav z Rožmitálu požíval značné vážnosti. Následná léta ukázala, že Jiří vybral dobře. Johana svého manžela v jeho politických plánech na konsolidaci Českého království ve všem podporovala, třebaže v prvních letech po svatbě stála spíše v pozadí.

  O jejím náboženském vyznání neexistují hodnověrné informace. Ačkoli pocházela Johanka z katolického rodu, v pozdějších letech vystupovala po manželově boku jako obhájkyně kališnictví. Není vyloučeno, že sama nakonec konvertovala k utrakvistům (církvi podobojí).

  LP. 1445 byl Jiřík z Poděbrad na zemském sněmu zvolen zemským správcem, tedy hlavou Českého království. Tuto volbu neuznal jen Oldřich II. z Rožmberka, jeden z nejmocnějších šlechticů v zemi. Ale také Tábor s jeho volbou nesouhlasil. Když 23. listopadu L.P. 1457 zemřel mladý král Ladislav Habsburský (řečený Pohrobek), oficiálně v té době byl příčinou jeho náhlého úmrtí označován mor, radikální katolíci hovořili o tom, že krále někdo otrávil, a někteří dokonce vinili i Johanu z Rožmitálu. Prý králi těsně před smrtí podala otrávené jablko. Nic z toho však nebyla pravda. Novodobé analýzy Ladislavových ostatků tuto skutečnost neprokázaly, MUDr Emanuel Vlček označil jako příčinu leukemi.

  Po smrti Ladislava byl do čela země zvolen právě Jiří z Poděbrad, a to hlavně poté, když na svou stranu získal Zdeňka ze Šternberka. Volba proběhla na Staroměstské radnici, na počátku března L.P. 1458. Hned nato byla za velké účasti Pražanú, české šlechty i duchovenstva korunovace Jiřího z Poděbrad a o den později i Johany z Rožmitálu.

  Poté, co Papež Pius II i jeho nástupce Pavel II. odmítli uznat Jiřího z Poděbrad králem, se jeho manželka nebojácně postavila proti církvi, ač sama byla katolička. Dokonce chodila do Týnského chrámu na kázání kališnického arcibiskupa Jana Rokycany. Však také špehové hlásili do Říma papeži, že česká královna je větším kacířem než její muž, protože vystavuje všemu pražskému lidu na obdiv svou oddanost kališnické herezi.

  Smutné období královny Johany z Rožmitálu přišlo po korunovaci. Královna Johana už Jiřímu nemohla dát žádného potomka, dokonce podstoupila i léčbu, která však nezabrala. Všechny děti se Jiřímu narodily ( syn Hynek, dcery Anežka a Ludmila) ještě předtím, než se stal českým panovníkem. Tudíž všechny děti i z prvního manželství měly nástupnická práva. Šance na založení královského rodu by měl Jiří z Poděbrad jen tehdy, pokud by se Johaně narodil syn jako české královně.

  Nelze však tvrdit, že by Johana byla neplodná, její manžel trpěl značnou otylostí, k níž se přidaly i zdravotní problémy. Johana z Rožmitálu na sebe naposledy upozornila L.P. 1473 na zemském sněmu v Benešově, kde vystoupila s projevem, v němž apelovala na vlastenecké cítění českých stavů, shromážděné účastníky nabádala ke státnické rozvaze, obraně země a tolerantnosti náboženství. Na tomto sněmu si Johana také vymohla to, že "jednota bratrská" byla postavena mimo zákon jako kacířská.

  Toto byl její poslední politický akt. 12. listopadu L.P. 1475 ve věku pouhých 45 let královna Johana z Rožmitálu zemřela. Pochována je na Mělníku.