Dějiny národa Českého - JOSEF I. HABSBURSKÝ, CÍSAŘ ŘÍMSKÝ, ČESKÝ A UHERSKÝ KRÁL

   Josef I. se narodil 26. července L.P. 1678 ve Vídni jako syn císaře Leopolda I. a jeho v pořadí třetí manželky Eleonory Magdalény Falcko-Neuburské. Už jako devítiletého ho jeho otec císař Leopold nechal korunovat na krále uherského a jako jedenáctiletý byl L.P. 1690 zvolen a o dva roky korunován králem římskoněmeckým. Česká korunovace se nikdy neuskutečnila. Dostalo se mu výtečného vzdělání včetně uměleckých oborů, které Josef I. miloval.

  Po svém otci Leopoldovi zdědil vášeň pro lov a hudbu. Výtečně hrál na flétnu a stejně jako jeho otec také komponoval. Mimo jiné dovedl krásně malovat a měl velký talent na jazyky. Na rozdíl od svého otce Leopolda dobře hovořil i česky. Navzdory své přísně katolické výchově však netrpěl přehnanou zbožností a proslul řadou milostných románků s dvorními dámami. Jeho povaha byla však velmi prudká a dosti temperamentní, mezi jeho vášně patřila i rychlá jízda na divokých koních.

  Ve věku dvaceti jedna let ho otec Leopold oženil s o šest let starší a velmi zbožnou Amálií Vilemínou Brunšvicko- Lumberskou. Sice prý krásná, ale povahově zcela odlišná manželka nemohla Josefa I. trvale upoutat, a proto není divu, že jí byl Josef nevěrný.Dokonce ji nakazil i kapavkou, která patrně způsobila její neplodnost. Do té doby se jim narodily tři děti-Marie Josefa, Leopold Josef, který ale zemřel jako nemluvně, a Marie Amálie.

  Konzervativní dvůr jeho otce Leopolda I. vyvolával v mladém Josefovi přímo odpor, a proto se obklopil skupinou mladých lidí, jako byl Evžen Savojský (budoucí rakouský vojevůdce a generalisimus) a český šlechtic Jan Václav Vratislav z Mitrovic (budoucí obratný a schopný diplomat). Právě tento "mladý dvůr" kolem Josefa přispěl k rozhodnutí Leopolda I. vstoupit do války o španělské dědictví, kde jmenoval Evžena Savojského do čela dvorní válečné rady.

  Josef I. po svém nástupu L.P. 1705 podnikl jako první Habsburk osvobození nevolníků, hlavně ve Slezsku. Jeho úsilí však brzdila pokračující válka, v níž podporoval snahy svého mladšího bratra o získání španělské koruny. Dalším jeho problémem bylo uherské povstání vedené Františkem Rákozcim a také zároveň válčil v Itálii.

  Bohužel ambiciozní a dosti energetický císař Josef I. se svých reforem již nedočkal, to vše muselo počkat až na Marii Terezii, a jejího syna Josefa II. Císař Josef I. zemřel předčasně v necelých třiatřiceti letech, 14. dubna L.P. 1711. Důvodem úmrtí byly patrně pravé neštovice. Josef I. je pochován ve Vídni v císařské hrobce vedle svého otce Leopolda I.