Dějiny národa Českého - JUDr. ALOIS RAŠÍN

  S Aloisem Rašínem je spojen vznik samostatného Československého státu stejně, jako s Tomášem Garriquem Masarykem. Tento budoucí ministr financí se narodil 18. října roku 1867 v Nechanicích nedaleko Hradce Králové. Byl vynikajícím studentem na gymnáziích v Novém Bydžově a Broumově. Po získání maturitního vysvědčení se mladý Alois Rašín stal posluchačem lékařské fakulty na UK v Praze, patrně ze zdravotnívch důvodů přestoupil na právnickou fakultu UK.

  Již tady vstoupil mladý Alois do skupiny Spolek československých právníků, který se nazýval Vyšehrad, to podle místa svého vzniku, což byl nacionalisticky smýšlející spolek právníků. Následně po vstoupení do této skupiny napsal Alois Rašín brožurku "České státní právo", kterou rakouská vláda nejprve zakázala, a nakonec i některé její členy včetně Aloise Rašína soudně stíhala. 14. února 1894 byl Alois Rašín odsouzen v procesu s takzvanou "Omladinou". Řada těchto členů byla deportována do vězení v Plzni na Borech, kde byl i mladý Rašín. Naštěstí pro něj byla řada odsouzených v listopadu roku 1895 amnestována a Rašínovi byl dokonce vrácen i titul doktor práv.

  Na přelomu nového tisíciletí se Alois Rašín oženil s Karolínou Jánskou. Jeho politická kariéra začala v roce 1911, kdy byl zvolen jako poslanec do Říšské rady, což byl vlastně v té době parlament. Zde působil jako finanční poradce pro Čechy. Po vypuknutí první světové války v roce 1914., se zapojil do odbojové organizace zvané "Mafie", která vystupovala proti staré prohnilé habsburské monarchii. Spolu s Karlem Kramářem a Josefem Zamazalem byl Alois Rašín díky působení v této opoziční organizaci odsouzen k trestu smrti za velezradu a urážku jeho Veličenstva.

  Nově nastupující rakouský císař Karel I., však tento trest nejprve zmírnil na desetileté vězení, aby byl posléze nakonec již podruhé amnestován. Patrně od této chvíle se Alois Rašín věnoval naplno vzniku samostatného Československého státu.

  28. října 1918 spolu s Aloisem Švehlou, Jiřím Stříbrným a Františkem Soukupem vyhlásili na Václavském náměstí v Praze samostatný Československý stát. Díky němu posléze vznikl soubor státních zákonů nově vznilkého samostatného státu. Prezidentem Tomášem Gariqem Masarykem byl Rašín zvolen ministrem vnitra, ale to odmítl, a nakonec se stal prvním ministrem financí. Díky jeho životnímu postoji v Československé otázce se Rašín stal národním budovatelem státu. Vydal měnovou reformu a nechal uzavřít hranice.

  Jeho smutný a tragický konec se začal ráno 5. ledna 1923, kdy byl Alois Rašín v Žitné ulici v Praze postřelen do zad anachistickokomunistickým pomatencem Josefem Šoupalem. Za necelý měsíc 18. února v podolském sanatoriu Alois Rašín zemřel patrně na otravu krve ve věku 55. let. Dodnes je Alois Rašín pohřbený na dejvickém hřbitově v Praze u kostela sv. Matěje.