Dějiny národa Českého - KACÍŘSTVÍ A ČARODĚJNICTVÍ
www.inadhled.cz Autor : Aleš Hroník
Heretik je kacíř, bludař, člověk odlišné víry pro křesťana. Křesťanství, ostatně jako každé náboženství, mělo kacíře od počátku své existence. Už v první polovině 13. století si katolická církev zřídila instituci specializovanou na vyhledávání a potírání kacířů.Takzvanou Svatou inkvizici. Jejími otci byli papežové Innocenc III. a jeho synovec, fanatik Řehoř IX. Výkonem inkvizice byl tenkrát pověřen nově vzniklý žebravý řád dominikánů. Dominikáni se zprvu zaměřili na sekty v Jižní Francii, a to zejména na Valdenské a Katary. Postupně však své působení rozšířili. Do Čech přišli první dominikáni za krále Přemysla Otakara I. L.P. 1226. S upalováním kacířů, v Západní Evropě už tehdy obvyklým a častým, se však u nás začalo až o více jak sto let později.
Prvních 14. příslušníků sekty Valdenských bylo v Praze upáleno L.P. 1316, tedy za krále českého Jana Lucemburského. Z hlediska katolické církve bylo zvlášť odporným druhem takzvané čarodějnictví. Za zaprodance ďábla byly označovány vesměs ženy-kořenářky a hlavně porodní báby, ale také věštkyně, či duševně nemocní lidé. Stačilo, aby se nějaká vesnická vědma pokusila podáním hostie ovlivnit třeba dojivost krav a inkviziční kolotoč se po prvním udání rozjel naplno.
Čarodějnice byla podrobena urputnému a zdlouhavému mučení, při kterém takřka bez výjimky přiznala cokoli. Účast na sabatech, tedy slet čarodějnic, pořádaní satanáše, schopnost létat na koštěti, záměr škodit lidem a církvi. Co se však od mučení očekávalo především, bylo označení dalších tajných spolků a heretiků.
Z vynucených udání tak vznikaly řetězce nekonečného utrpení. Podle nemilosrdných příkazů učebnice všech organizátorů inkvizičních procesů, proslulého Kladiva na čarodějnice od německých dominikánů Jakuba Sprengera a Jindřicha Institorise skončily čarodějnice na kacířské hranici. V 16. století se inkviziční praxe velmi iniciativně chopili jezuité, a to hlavně v Čechách a na Moravě. Pravdou ale zůstává, že u nás nebylo tolik čarodějnických procesů, jako kupříkladu ve Španělsku nebo v Německu. Asi nejrozsáhlejší, s více než stovky obětí, se na konci 17. století odehrály na severní Moravě, na Šumpersku a Velkých Losinách.
Jako smutná připomínka se dodnes udržuje takzvané "pálení čarodějnic", které se vždy koná 30. dubna každý rok.
