Dějiny národa Českého - KAREL IV. PO MATCE PŘEMYSLOVEC - 1.díl

Zrození velkého panovníka.

  I přesto, že byl Karel IV. Přemyslovcem jen po matce, zaslouží si zde velkou pozornost. Byl možná prvním českým králem, který uměl číst a psát. Prvním hluboce vzdělaným panovníkem na našem královském trůně. K tomu velmi nadaným, všestranným a schopným. V jeho osobě se stal poprvé římským králem a posléze i císařem, malé středoevropské země, a navíc slovanské. Praha v jeho době proměnila se v evropskou metropoli a velkoměsto, které v jeho době bylo druhé největší po Paříži v celé Evropě.

  Karel IV. byl nesporně mimořádný člověk. Jeho matce Elišce, poslední hrdé přemyslovské ženě, bylo sotva čtyřiadvacet let, otci Janovi z rodu francouzských Lucemburků necelých dvacet, když se očekávaný dědic narodil. Přišel na svět jako třetí dítě v pořadí, po sestrách Markétě a Jitce. Byl podle kalendáře pátek 14. května LP. 1316, a právě se začalo rozednívat . Pražský hrad však nebyl chlapcovým rodištěm! Vyhořelý starý královský palác ležel od dob krále železného a zlatého v troskách. A tak Eliška porodila v komnatách měšťanského domu na Starém Městě. Patrně v domě u Štupartů nedaleko kostela sv. Jakuba.

  Jeho prvotní jméno však bylo Václav, po českém patronu knížeti Václavovi, který byl symbolem a světcem nejen Přemyslovského rodu, ale celé země. V hlavním městě dlel v té době Balduin Lucemburský a mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu. V zemi hrozila děsivá občanská váka, mezi českým králem Janem a domácí šlechtou. Do této hrozivé doby se dědic trůnu narodil. V srpnu téhož roku král Jan opouští Čechy, tak jak to dělával předtím i později, a ani ne čtvrt roku starý princ vstoupil do politiky. Stal se zbraní proti vlastnímu otci, aniž by měl rozum.

  Jeho dětství se na dlouhých sedm let proměnilo doslova v peklo. Oba rodiče na tom nesli svůj díl viny. První problém nastal, když královna Eliška v hrůze, že ji úhlavní nepřítel Jindřich z Lipé bude chtít malého kralevice ukrást a vzít jako rukojmí proti samotnému králi. O této situaci se král dovídá v cizině a spěchá dítě ukrýt. Jenže si vše vyložil po svém. Obvinil samotnou královnu Elišku, že spolu s jejím věrným Vilémem Zajícem z Valdeka chtějí zosnovat převrat na českém královském trůně, a malý Václav (Karel) se měl po vyhnání Jana Lucemburského stát králem. Asi si patrně neuvědomil, že se jedná o ani ne čtyřleté dítě.

  Král Jan lehkomyslně uvěřil pomluvám a okamžitě zasáhl na hradě Loket, kde v té době dlela královna Eliška i s dětmi. Začátkem LP. 1319 král Jan Lucemburský zbraněmi přemohl a dobyl hrad, násilím vnikl dovnitř, dokonce mučením přiměl svou manželku Elišku k poslušnosti a odvezl malého Václava. Nejdříve dlel na hradě Loket a posléze na studeném Křivoklátu. A Elišku? Tu vyhnal i s ostatními dětmi na Mělník. To bylo naposledy, co Eliška svého milovaného synka viděla. Ale to až příště.