Dějiny národa Českého - KNÍŽE BOLESLAV I. A BITVA U AUGŠPURKU

  Zločin, díky němuž získal Boleslav I. zvaný Ukrutný, knížecí stolec, se stal jednou z příčin nových konfliktů s německou říší. Německý král Jindřich I. Ptáčník považoval násilnou smrt knížete Václava, s nímž žil od své výpravy do Čech v zásadě ve shodě, za urážku, a zejména za ohrožení svých mocenských zájmů. V roce 936 však Jindřich I. zemřel a v konfliktu s Čechy pokračoval jeho syn a nástupce Ota I.

  Na začátku roku 950 vtrhlo početné německé vojsko do Čech, ale i přes hrdinský odpor Čechů proniklo ku Praze. Boleslav I. sice nebyl v boji poražen, ale síla německého vojska donutila k jednání o míru a přijetí povinnosti platit poplatky stejně jako u knížete Václava. Podobně, jako Václav (sv. Václav) s Jindřichem I., žili i Boleslav s Otou víceméně ve shodě, dokonce se společné účastnili bojů, především proti kočovným maďarským kmenům. Češi se vyznamenali zejména v roce 955 v bitvě u Augšpurku (bitva na Lechu). Do té doby setrvávali Maďaři v Uhrách, odkud podnikali loupežné výpravy do okolních zemí.

  V roce 955 se odvážili v počtu sto tisíc jezdců vpádu na jižní území německé říše a kvůli domácím sporům v královské rodině Oty I. pronikli bez problémů až k Augšpurku. Tam se jim postavil Ota I. se svým vojskem, jehož součástí byl i český pomocný sbor vyslaný knížetem Boleslavem I. Češi odrazili útok Maďarů jako první. Maďaři totiž objeli na rychlých koních postavení nepřítele a udeřili na zadní voj, kde byli čeští vojáci. Zhruba na dvě tisícovky Čechů zde položilo své životy, ale krev nebyla prolita marně, protože bitva skončila definitivně porážkou Maďarů.

  Ve zmatku prchající Maďary očekával na západní hranici Čech kníže Boleslav I.a porazil je podruhé. Posléze kníže Boleslav I. zabral Moravu i západní část Slovenska a připojil je k českému státu.

  Kníže Boleslav I. rozšířil svou moc také do Slezska a Krakovska, a tak se jeho země staly sousedy polské říše, která v té době vznikla. Jejím základatelem byl Měšek I. z rodu Piastovců. Oba slovanští panovníci žili v přátelské shodě-byli přesvědčeni, že jen svornost české a polské říše může být hrází proti rozpínavosti Německa. Přátelský vztah byl ještě upevněn v roce 965 sňatkem dcery Boleslava Doubravky s Měškem. Vlivem této knížecí dcery proniklo do Polska křesťanství i český kulturní vliv.

  Boleslav I. nejenže rozšířil české knížectví, ale také upevnil svou panovnickou moc a postavení českého státu. Boleslav I. Přemyslovec zemřel v roce 972. A pochován byl patrně taktéž jako jeho otec Vratislav I. v kostele sv. Jiří., ale přímý důkaz pochopitelně chybí.

Na obrázku: Kníže Boleslav I.- Bitva na řece Lechu.