Dějiny národa Českého - KNÍŽE BŘETISLAV II. NEPŘÍTEL SLOVANSKÉ LITURGIE A POHANŮ

 Nejstarším členem rodu Přemyslovců byl po smrti krále Vratislava I. jeho mladší bratr Konrád, který se ujal české země, ale po několika měsících na následky zranění zemřel. Po něm připadl knížecí stolec podle zákona vydaného Břetislavem I., syn krále Vratislava I. Břetislav, který se vrátil z Uherského království, aby se stal knížetem domam jako Břetislav II. Od zavedení křesťanství do Čech uplynulo sice 300 let, ale lidé dosud tu a tam zachovávali mnohé pohanské tradice a obyčeje. Uctívání pohanských Bohů a konání modloslužby v posvátných hájích bylo zakázáno, proto někteří Češi putovali na sever do Arkony na ostrově Rujana k tamějším Slovanům, kteří byli dosud ještě pohané.

  Kníže Břetislav II. záhy po svém nástupu vydal tvrdé nařízení proti pohanům, všechny háje zasvěcené pohanským bohům musely být spáleny a čarodějnice vyhnány nebo upáleny. Kníže Břetislav II. však nebyl přítelem ani slovanských obřadů při bohoslužbách Božích. Využil jakési neshody mezi mnichy Sázavského kláštera v roce 1096 a doslova je vyhnal ze země , samotný klášter pak předal řadu Benediktinů. V Čechách tak zaniklo poslední místo staroslověnské liturgie a písemnictví.

  Za knížete Břetislava II. byly také zahájeny masivní křížové výpravy do Svaté země a hlavně do Jeruzaléma, vyhnání muslimů ze Svaté země byl hlavní cíl křížových výprav. První křížová výprava, která vyšla ze Západní Evropy v roce 1096, prošla také Čechami a Moravou a její účastníci zde velmi násilně nutili židovské obyvatelstvo přijmout křesťanství. Tehdejší pražský biskup Kosmas se všemožně snažil, aby křesťanství nebylo rozšiřováno tímto násilným a nevybíravým způsobem, přesto ale mnoho Židů, kteří odmítli křest přijmout, bylo zabito a nebo oslepeno.

  Krátce před svou smrtí český kníže Břetislav II. dopustil porušení nástupnického zákona vydaného jeho dědem Břetislavem I. Chtěl totiž zajistit knížecí stolec pro svého mladšího bratra Bořivoje a snažil se tak získat oporu u německého císaře Jindřicha IV. V roce 1099 se vypravil s bratrem Bořivojem do bavorského sídelního města Řezna, kde Bořivoj se souhlasem českého knížete Břetislava I. přijal od císaře Čechy v léno. Tím byl vlastně určen za Břetislavova nástupce a současně byla dána německému císaři možnost ovlivňovat volbu českého panovníka. Což, jak se ukázalo, byla obrovská chyba pro budoucí nástupce v české zemi.

  Necelý rok nato kníže Břetislav II. v roce 1100., při návratu z lovu v lesích u Rakovníka byl zabit, patrně ostrým šípem, nebo oštěpem. Těsně po této vraždě byl obviněn příslušník rodu Vršovců Lorek, ale spíš to mohl být Vršovci najatý vrah. Břetislav II. na následky zranění (patrně otrava krve) zemřel 22. prosince 1100. Pochován byl a je dodnes v kostele sv. Víta (katedrále sv. Víta) v Praze.

Na obrázku: Kníže Břetislav II. Křížová výprava do Svaté země.