Dějiny národa Českého - KNÍŽE JAROMÍR PŘEMYSLOVEC

  Prostřední ze synů Boleslava II. Jaromír, jenž byl na příkaz svého staršího bratra Boleslava III. vykastrován, měl být povolán na knížecí stolec po smrti Vladivoje v lednu .L.P 1003. Je to však velmi nepravděpodobné vzhledem tomu, že 9. února toho roku dal na Pražském hradě vládnoucí Boleslav III. zmasakrovat české předáky. Proto spíše se dá předpokládat, že Jaromír usedl na knížecí stolec až v létě L.P 1004.

  V období mezi léty 1003-1004 český stát prakticky zmizel z mapy Evropy a zároveň mu hrozil stejný osud, jaký měla Velkomoravská říše. Pánem Čech a Moravy se stal alkoholik a ničema polský kníže Boleslav Chrabrý. a tak i na Pražském hradě se rázem ocitla polská vojenská posádka. V létě L.P 1004 však přitáhlo vojsko římskoněmeckého krále Jindřicha II. a sním i oba bratři Jaromír a Oldřich. Poláci byly nuceni opustit nejen knížecí stolec, ale i samotné české knížectví. Král Jindřich po vyhnání Poláků dosadil na stolec nejprve Jaromíra a udělil mu Čechy v léno.

  Samotný Jaromír pak Jindřichovi pomáhal v boji proti proradnému Boleslavovi Chrabrému. Samotné narození však Jaromíra není známo. A jediné co se v kronice dochovalo, byly příhoda, kdy Jaromír byl napaden Vršovci na lovu, kde Jaromíra zajali, potupně ho svlékli do naha, připoutali mu ruce i nohy a skákali přes něj na koních. Psáno v Kosmově kronice. Až teprve jeden ze služebníků jménem Hovora přivedl pomoc a knížete osvobodil a odvezl ho údajně na Vyšehrad, který byl v pořadí druhým hradem v pražské kotlině. Samotná Jaromírova vláda byla velmi slabá a ani se jemu samotnému nepodařilo zpět k navrácení Moravy, která zůstala pod vládou Poláků.

  V dubnu L.P 1012 vstoupil na scénu Jaromírův bratr Oldřich a svrhl ho z knížecího stolce, nejistota a strach přiměly Jaromíra hledat pomoc u svého někdejšího nepřítele zrádného Boleslava Chrabrého, ale teprve když nepochodil, obrátil na pomoc u krále Jindřicha II. Jak špatný to bude krok od Jaromíra, to asi ani sám Jaromír netušil. Jindřich ho nechal na dlouhých jedenadvacet let uvěznit na hradě v Utrechtu. Teprve když se novým králem a i císařem stal Konrád II., sesadil Oldřicha a na jeho místo dal svého favorita Jaromíra L.P 1033. Klid však netrval dlouho a tahanice o český stolec pokračovali dál. Největší tragédií pro samotného Jaromíra byla událost, která se odehrála snad na Moravě, kdy Jaromír byl vlastním bratrem Oldřichem zbaven zraku, tedy oslepen. Osud mu přichystal i zákeřnou smrt, a to když byl Jaromír probodnut na latríně, kde vyprazdnoval břicho, a to 4. listopadu 1035, snad samotnými Vršovci.

  Jaromír těsně před svoji hanebnou smrtí, předal vládu jedinému žijícímu Přemyslovci  Břetislavovi. Jak krutý osud měl kníže český Jaromír, krásně popisuje kronikář Kosmas.