Dějiny národa Českého - KNÍŽE SPYTIHNĚV I. PŘEMYSLOVEC
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Se jménem Bořivojova syna Spytihněva se poprvé setkáváme L.P 895, kdy se jako zhruba dvacetiletý objevil na říšském sněmu v bavorském Řezně a požádal východofranského krále Arnulfa o ochranu před Moravany. Okolnost, že spolu s ním byl i jeho bratr jménem Vratislav (otec svatého Václava), svědčí o tom, že se o moc v Čechách musel dělit. Oba velmoži se v zastoupení všech Čechů Arnulfovi poddali, stali se tak jeho vazaly a zavázali se obnovit tradiční poplatek odváděný Frankům už v dobách císaře Karla Velikého. Byla to tak zvaná daň z míru.
Spytihněv I., vládl přibližně dvacet let, ale o jeho panování bohužel se toho moc nedochovalo. Zprávy jsou jen od německých kronikářů, ale zase s té doby. L.P. 900 se zřejmě v čele českého vojenského oddílu zúčastnil tažení Bavorů na Moravu. Z okolnosti, že založil třetí křesťanský kostel v Čechách - rotundu sv. Petra na Budči, a že přibližně v té době vyhořel kostelík Panny Marie (který založil jeho otec Bořivoj I.), můžeme vypozorovat, že i on musel čelit zřejmě protikřesťanskému povstání, stejně jako jeho otec Bořivoj I. Tehdy možná byl Spytihněv donucen opustit Pražský hrad a uchýlit se na Budečské hradiště, které ho svou rozlohou dokonce překonávalo.
Dvakrát (L.P. 906 a 908) povolil průchod přes Čechy maďarskému vojsku, které si vyžádali Daleminci, kmen Polabských Slovanů, napadeni Sasy. Maďaři tehdy zřejmě vypálili řadu hradišť v Jižních Čechách. Vzhledem k tomu, že tuto oblast ovládal konkurenční kmen Doudlebů, dá se předpokládat, že se tak dělo s tichým souhlasem panujícího českého knížete Spytihněva a jeho bratra Vratislava. Spytihněv I. patrně byl ženat, ale bohužel zpráva a jméno jeho manželky se nedochovala. Stejně jako o jeho potomcích, snad ani žádné neměl a nebo jen dcery.
Spytihněv I. zemřel patrně L.P. 915 a byl pochován v obnoveném kostelíku Panny Marie i s neznámou manželkou po boku, alespoň to dokládá archeologický průzkum, který se prováděl před několika lety. Po smrti knížete Spytihněva nastoupil na knížecí stolec jeho bratr Vratislav I., který jako první založil na hradě Pražském budoucí klášter a kostel sv. Jiří, patrně L.P. 920. Ani o tomto knížeti se bohužel toho moc nedochovalo.
