Dějiny národa Českého - KNÍŽE SPYTIHNĚV II. VYHNÁNÍ NĚMCŮ A VLASTNÍ MATKY Z ČECH

 Po Břetislavovi se podle nového zákona stal knížetem Spytihněv II., jeho nejstarší syn, bylo mu 24. let.
Tří mladší synové dostali úděly na Moravě, Jaromír zůstal u knížecího dvora, neboť se připravoval na duchovní dráhu. Spytihněv II. nepřál Němcům, ihned po svém nástupu na knížecí stolec v Praze nařídil, aby se všichni Němci vystěhovali z Čech a Moravy. A tak knížectví muselo opustit mnoho německých obyvatel včetně duchovních.

  Spytihněv II. odchodu neušetřil ani svou vlastní matku Jitku, rodem Němku ze Svinibrodu. Zanedlouho pak ze země vypověděl i mnichy slovanského obřadu ze Sázavského kláštera a slovanskou liturgii na hradil latinskou.

  S bratry Spytihněv II. nevycházel po dobrém., v prvním roce své vlády je zbavil jejich moravských údělů- Vratislav (budoucí první král Vratislav I.) dokonce musel před ním uprchnout až do Uher. Po krátkém čase však rozpory v přemyslovském rodě skončily a Vratislav se mohl vrátit zpět na Moravu do svého údělu olomouckého knížete. Kníže Spytihněv II. podporoval církev, mimo jiné chtěl dát pražskému biskupství důstojnější chrám, a tak se rozhodl k přestavbě kostela sv. Víta na Pražském hradě. Kostel byl přebudován na trojlodní baziliku. 

  Přestože byl Spytihněv II. přes své špatné charakterové vlastnosti neoblíbeným, byl obratným politikem. Při přechodném poklesu císařské autority se Spytihněv II. snažil naklonit na svou stranu i papežskou kurii. Za roční poplatek 100 hřiven stříbra ( což bylo cca 2,5 tuna stříbra) dosáhl toho, že mu papež Mikuláš II. dovolil, aby při slavnostních příležitostech nosil biskupskou mitru, kterou mu sám poslal. V té době to byla významná událost a osobní pocta pro samotného knížete Spytihněva.

  Kníže Spytihněv II. zemřel 28. ledna 1061 v pouhých třiceti letech na blíže neurčenou chorobu. Kronikář Kosmas ho při přebudování rotundy sv. Víta na prostornější baziliku charakterizoval takto: Když kníže Spytihněv přijel k svátku svatého mučedníka Václava do Prahy, viděl, že kostel sv. Víta není tak velký, aby stačil lidu sbíhajícímu se ke svaté slavnosti.. a rovněž i druhý kostelík přilehlý portiku toho kostela ležící, kde uprostřed na velmi těsné ploše byl hrob svatého Vojtěcha Slavníka. Uznal tedy řečený kníže, že bude nejlepší, aby oba dva zbořil a vystavěl jeden velký kostel oběma patronům, vyměřil hned místo kostela, položil základy, dílo rostlo, zdvihla se zeď, ale šťastné jeho začátky přetrhala již následujícím roce nevčasná smrt. Já jen dodám, že baziliku nakonec dostavěl až bratr Spytihněva II., první český král Vratislav.

  Na obrázku: Hrobka knížete Spytihněva II. Přemyslovce v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.