Dějiny národa Českého - KONSTANCIE UHERSKÁ Díl třetí a závěrečný
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Brána nebeská královny-vdovy
Údajně nejkrásnější žena v době krále Přemysla Otakara I. královna po níž zdědila lásku k Bohu i její dcera Anežka Česká
Po smrti manžela a krále Přemysla Otakara I. se vlády ujal jejich syn Václav I. Konstancie, tedy matka Václava, se odstěhovala z Pražského hradu na svoji milovanou Moravu k mladšímu synovi Přemyslovi, jenž byl Václavem I. ustanoven moravským markrabětem. V další fázi svého života se Konstancie Uherská dostala do konfliktu se svým starším synem králem Václavem I. Ty vyvrcholily až v ozbrojené střety s bratrem Přemyslem, při kterých Konstancie stála na straně mladšího syna Přemysla. Až teprve na nátlak ze strany matky se sourozenci usmířili. Závěr života Konstancie Uherská věnovala, jak již jsem v předchozím díle napsal, charitativní činnosti. Ještě za života svého manžela krále Přemysla Otakara I. byl vybudován ženský klášter, který byla nazván Porta Coeli (Brána nebes) v moravském Tišnově.
Brána nebeská, ve které byl dominantou románsko-gotický klášter Na Nanebevzetí Panny Marie, jenž byl Konstancií stavěn LP 1230, tedy až po Přemyslově smrti se stala místem, kde papežským svolením žil řád ženské odnože Cisterciánů. V prví fázi zde bylo dvanáct sester, které zde začaly vykonávat svou charitativní činnost už od roku 1232. Sestry podle dochované zprávy prozatímně žily v dřevěných chatkách, než byl dokončen samotný chrám. Klášter Na Nanebevzetí Panny Marie vzal pod svou ochranu i samotný Papež Řehoř IX. Stavba měla být jakýmsi posmrtným mauzoleem královny vdovy Konstancie Uherské, která zde chtěla být i pohřbena. Na klášter přispěl, a to nemalou částkou 340 hřiven stříbra, i mladší syn Konstancie Uherské markrabě Přemysl.
Nemocná a vyčerpaná královna-vdova Konstancie Uherská v klášteře Nanebevzetí Panny Marie 6. prosince LP 1240 zemřela. Její ostatky spočinuly v klášteře. Závěrem bych chtěl napsat, že sama královna Konstancie neměla lehký osud. Její manžel Přemysla Otakar I. ji sice zbožně miloval, ale jinak to byl muž nespolehlivý, vychytralý až cynický. Jeho rozvod s první manželkou Adlétou Míšenskou se dnes vesměs posuzuje jako akt pragmatické politiky, ale možná, že byl tento korunovaný pragmatik spíše mužem vadného charakteru.
Vím, jsou to patrně silná slova, které se ale opírají dopodrobna zkoumáním života českého krále. Zkrátka stárnoucí první manželku prostě zapudil, jen proto, že se mu zalíbila žena mnohem mladší, krásnější a zcela jistě i urozenější. Tedy Konstancie Uherská. Přesto, že se o ní nedochovalo příliš informací, zřejmě to byla žena poslušná, až příliš zbožná a podléhající svému manželovi, kterého nakonec o deset let přežila. Pak už se plně mohla věnovat jen zbožnému životu v modlitbách v klášteře, který sama prakticky založila. Následovnicí jejího odkazu ve víře v Boha byla bezesporu její milovaná nejmladší dcera Anežka, která do srdce této země vstoupila jako sv. Anežka Česká. Byla ji podobná nejen zjevem, ale i charakterově.
