Dějiny národa Českého - KORUNOVACE KARLA IV. - 2. září L.P. 1347

  Psal se rok 1347 a ve dne 2. září toho milostivého léta byl v pražské bazilice, jenže byla po kouskách rozebírána tak, aby ji nahradila budoucí gotická katedrála, byl v tomto "staveništi" korunován prvorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny Václav, jenž v Paříži přijal jméno po svém strýci Karel. Celý korunovační obřad, jenž byl sepsán Karlem IV., prakticky navazoval na starou přemyslovskou tradici českých panovníků.

  Den předtím byl Karel spolu se svým věrným přítelem a prvním pražským arcibiskupem přítomen na Vyšehradě, aby se zúčastnil mše ve starodávném chrámu sv. Petra a Pavla, který dal postavit jeho přemyslovský předek Vratislav I. Ráno 2. září byl Karel oblečen do prostého roucha, jenž podle tradice nosil bájný Přemysl Oráč. Tedy kuní čapka, lýkové střevíce a mošna přes rameno, jako symbol oráče, kterým bájný Přemysl bezesporu podle legendy byl.

  V průvodu, který směřoval z Vyšehradu na hrad Pražský, byl Karel doprovázen několika kanovníky, rytíři, ale i panny ctnostnými, Za hlaholu trubačů a bití zvonů byl za jásotu přihlížejících zhruba v pravé poledne přivítán spolu se svou manželkou Blankou Markétou z Valois na Pražském hradě. Samotná korunovace byla plně v režii arcibiskupa Arnošta z Pardubic a biskupů z Olomouce, ale i z Brna.

  Pražský arcibiskup mu sundal plášť, jenž byl z doby krále Vratislava I., a nasadil mu zcela nový zlatem vyšívaný hermelínový. Při zvolání Te Deum byla Karlovi na hlavu nasazena nová Svatováclavská koruna a předán meč, jenž podle tradice nosil již kníže Spytihněv I. a kníže sv. Václav jako symbol ochrany Českého království. Meč posléze Karel vrátil zpět, aby ukázal, že zemi českou bude jako pravý křesťan chránit zejména před muslimy, jenž sám Saracény nazýval.

  Po obřadu korunovace již český král Karel Lucemburský, toho jména v České zemi první, byl za zvonů bijících ve všech pražských kostelech přijat slovy starých Čechů krleš krleš krleš. Po jeho korunovaci předstoupil před přítomné a pronesl větu: A nyní bude korunována královna česká.

  Celá korunovace podle kronikářů trvala až čtyři hodiny a těsně před jejím začátkem údajně pršelo, což se bralo jako dobré znamení. Karel IV. po obřadu se odebral do hodovní místnosti, jenž stála vedle baziliky sv. Víta, aby byl přivítán pány českými a moravskými, se kterými hodoval několik hodin. Karlova korunovace byla první, jenž se řídila novým korunovačním řádem, ale také poslední ve staré románské bazilice, kterou v roce 1061 započal stavět kníže Spytihněv II.

  Závěrem bych chtěl napsat, že byl Karel IV. patrně poslední panovník jenž české země začlenil do evropského formátu jako nejdůležitější a nejvýznamnější. Jako český král panoval Karel IV. 31 let, tedy do své smrti 29. listopadu 1378. A do slova a do písmene splnil přemyslovský odkaz, zejména krále Přemysla Otakara II.