Dějiny národa Českého - KOUŘIMSKÝ KNÍŽE RADISLAV (RADSLAV)

  Boj mezi svatým Václavem a kouřimským knížetem Radslavem

  V dávné české historii bylo mnoho ústředních postav, jenž vytvářely od prvopočátku dějiny této země. Tak tomu bylo i u kouřimského knížete Radislava, který žil v první polovině 10. století. Tento "vazal" knížecích Přemyslovců pocházel ze starobylého rodu Zličanů, který pocházel z oblastí západních slovanských kmenů. Na počátku 10. století se tento rod přesouvá na území Východní a Střední Evropy. Tedy i na území Čech, Polska, ale třeba i dnešního Slovenska. Zličané výrazně přispěli k rozvoji prvního českého knížecího státu. Dalo by se tedy napsat, že to byl "šlechtický rod" na stejné úrovni, jako byli např. Přemyslovci, Munici, Těptici či Slavníkovci.

  Jméno Radslav se objevuje ve spojitosti s knížetem Václavem (sv. Václavem) v Kosmově kronice české, ale také v Kristiánově a Dalimilově kronice je zmíněna událost, jenže se stala v období samostatné vlády knížete Václava Přemyslovce. Někdy okolo roku 928 nebo 929 se kníže Radslav, jenž se jako svrchovaný kníže ustanovil v louřimské oblasti ve Středních Čechách , dostal do konfliktu s panujícím knížetem Václavem. Patrně aby oslabil moc Přemyslovců oženil se Radslav se Střežislavou, která byla příbuzná knížeti Václavovi. Střežislava byla později matkou druhého pražského biskupa a světce Vojtěcha.

  Je jisté, že se tato událost stala těsně před vyvrcholením konfliktu s knížetem Václavem. Důvod konfliktu není dodnes jasný, patrně zde šlo o oblast, kterou stále ještě Přemyslovci neovládali. Tedy o Východní Čechy. Radslav se postavil proti knížeti Václavovi, který patrně podle legendy vyzval osobně Radslava k boji muž proti muži. Záměrem Václava bylo, aby nebyla ohrožena česká země ze strany jiných kmenových rodů, které by "občanskou" válku využily k vojenskému napadení Čech. Po boji s knížetem Václavem se Radslav podrobil a kouřimská oblast byla začleněna do českého státu v moci Přemyslovců. Na oplátku byl Radslav knížetem Václavem jmenován správcem kouřimské oblasti.

  Jiná legenda ovšem píše, že se konflikt mezi Václavem a Radslavem táhl dlouhá léta, a kouřimský kníže Radslav nebyl nikdy ani podroben ani přemožen. Podle ni stál Radslav za zavražděním knížete Václava ve Staré Boleslavi. Ani místo konfliktu mezi Václavem a Radslavem není jisté. Český archeolog Michal Lutovský se domnívá, že k boji mohlo dojít v raně středověkém hradišti Přistoupim nedaleko města Kolín, nikoli tedy ve Staré Kouřimi. Dokládá to archeologickým nálezem v této oblasti. Našlo se zde mnoho zbraní a části těl, které odpovídají době, kdy se konflikt mezi Václavem a Radslavem údajně odehrál.

  V Gumpoldově kronice pak vyčteme. že kouřimský kníže Radslav byl vlastně praotec Slavníkovců. Je tedy jisté, že si rod Slavníkovců nesl sebou vinu na smrti svatého Václava, o které svým způsobem později píše i budoucí druhý pražský biskup Vojtěch (Adalbert). Jakou ale hrál Radslav roli ve vraždě knížete Václava? Podle všeho to byl právě Radslav, který Václavova bratra a budoucího knížete Boleslava I. měl přesvědčit o nutnosti zbavit se knížete Václava a usednout na knížecí stolec. Od této možné události, tedy od zavraždění sv. Václava dne 28. září 935, již o kouřimském knížeti Radslavovi není nikde ani zmínka. Je zcela možné, že byl sám zabit knížetem Boleslavem nedaleko hradiště Budeč, kde se našlo přes devadesát lebek, který antropologové dávají do souvislosti se řáděním knížete Boleslava I., tak aby se zbavil možných svědků události ze Staré Boleslavi. Ale je to prosím jen moje osobní domněnka.