Dějiny národa Českého - KRÁL JAN LUCEMBURSKÝ A KRÁLOVNA ELIŠKA PŘEMYSLONA

  Jan hrabě Lucemburský na sebe vzal obtížné břemeno, když přijal korunu českých králů. Byl na tento úkol příliš mladý, bylo mu teprve 14 roků, když se oženil s dcerou krále Václava II. Eliškou Přemyslovnou. Ta bylo o čtyři roky starší. Vztah obou manželů byl téměř od počátku problematický nejen kvůli věkovému rozdílu, ale především pro jejich odlišnou povahu, životní styl, na nějž byli zvyklí, i pro rozdílný přístup k roli, která jim byla přisouzena.

  Král Jan byl vychován v západoevropským prostředí, jemuž udával tón francouzský královský dvůr. Byl nadšeným obdivovatelem a také reprezentantem rytířské kultury a životního stylu v tehdejší středověké Evropě. Navíc žil až do své volby českým králem v přepychu nezatížen jakýmkoli starostmi a povinnostmi. Byl cizinec v zemi s drsnými mravy, se šlechtou, která neměla patřičnou úctu ke královskému majestátu, s obyvatelstvem, jehož jazyk vůbec neznal.

  Královna Eliška byla naopak pevně zakořeněna v domácích poměrech, mnozí ji pokládali za dědičku starobylé dynastie a cítili ji jako nositelku tradice české státnosti, vždyť byla z rodu, ze kterého vzešel zemský parton a světec sv. Václav a největší láska jejího života sv. Anežka Česká.

  Eliška sama si byla vědoma tohoto postavení, vystupovala suverénně a vlastním politickými koncepcemi. Není divu, že se brzy vztah mezi oběma královskými manželi zkalil, prohlubovala se vzájemná nedůvěra, která přerostla až v otevřenou roztržku. Situaci komplikovala i trvalá rivalita Přemyslovny s Eliškou Rejčkou. V tom byla snad i příčina nepřátelství vůči mocnému Jindřichu z Lipé.

  14. května L.P. 1316 se královským manželům narodil syn Václav (pozdější král a císař Karel IV.). To se však již mezi královskými manžely schylovalo k trvalé roztržce. Po Janově Domažlické kapitulaci L.P. 1318, s níž se nemohla Eliška smířit, jelikož krále Jana přestaly české záležitosti zajímat, se Eliška uchýlila s dětmi na věrný hrad Loket.

  Král Jan Lucemburský ji podezíral, že proti němu připravuje spiknutí, násilně hrad Loket L.P. 1319 dobyl, královnu oddělil od jejího syna Václava (Karla IV) a přikázal ji internaci na Mělníku. L.P. 1322 Eliška uprchla na čas do Bavor ke své dceři Markétě žijící na dvoře dolnobavorského vévody. Ke sblížení obou manželů již nikdy nedošlo. Královna Eliška svého nejstaršího syna Václava (Karla IV.) již nikdy neviděla a zemřela na den sv. Václava 28. září L.P. 1330 na Mělníce. Král Jan Lucemburský padl v boji dne 26. srpna L.P. 1346 u města Kresčak. Ani po smrti nebyl manželský pár pohřben vedle sebe, Jan Lucemburský odpočívá ve svém rodném Lucemburku a Eliška Přemyslovna ve Zbraslavském klášteře v Praze.