Dějiny národa Českého - KRÁL VRATISLAV I. PŘEMYSLOVEC A ZROD VYŠEHRADU

  Za panování prvního českého krále Vratislava se mimořádného rozkvětu dočkalo druhé opevnění v Praze: legendární Vyšehrad, který ožil náhlým stavebním ruchem, aby se nakonec stal sídlem pro několik Přemyslovců. Vratislava, jenž budoval románské sídlo, nevedla ani tak pieta vůči místu opředenému pověstmi, jako důvody navýsost prozaické: rozhodl se uniknout před sousedstvím svého nepovedeného bratra biskupa Jaromíra, s nímž byl trvale v ostrých sporech. Tu na druhém břehu Vltavy se s ním alespoň nemusel potkávat a na Pražský hrad, přitom nebylo tak daleko.

  Konflikt dvou nejvýše postavených bratrů ve státě tak zrodil velkou slávu Vyšehradu L.P. 1070. Se souhlasem papeže položil Vratislav základy vyšehradské kapituly, mohutně bazilikálního chrámu sv. Petra a Pavla. V přítomnosti papežského legáta a celého knížecího dvora se tenkrát český panovník sám chopil nůše-zřejmě prvně v životě- a desetkrát za sebou ji vrchovatě naplnil kameny, které na vznešených zádech nanosil do základu Vyšehradského chrámu. Přitom si předem vymínil, aby budoucí kapitula podléhala přímo Římu, a nikoliv, jak by odpovídalo zvyklostem a řádu, pražskému biskupovi.Tak píše slavný český kronikář Kosmas.

  Už tato skutečnost vyjadřuje, oč šlo: Hned počátek výstavby Vyšehradu a jeho chrámu byl demonstrací proti Jaromírovi. Po tomto aktu přišel další Vratislavův záměr: u vyšehradského ostrohu, bezprostředně nad známou skálou, začal vyrůstat kamenný knížecí palác s kaplí sv. Jana Křtitele s věncem vlastních hradeb, s velkým obraným příkopem a padacím mostem.

  Kníže a budoucí první český král nelitoval peněz, třebaže dílo nebylo ještě zdaleka hotovo, nastěhoval se a žil na Vyšehradě častěji než na Pražském hradě. Svou královskou korunovaci asi uspořádal právě na Vyšehradě, ale bylo to patrně na staveništi, stalo se tak L.P. 1085. Do dnešních dob se z románského Vyšehradu dochovaly jen nepatrné zbytky. Je však více jak pravděpodobné, že právě český král Vratislav I., započal své milované knížecí, a posléze královské sídlo, zdobit dalšími dvěmi církevními stavbami - zmizelou trojlodní baziliku sv. Vavřince a dodnes stojícím románským kostelíkem sv. Martina, který dodnes já sám považuji za skvost nejstarší české románské architektury.

  Vratislav I. se na Vyšehradě dal také pochovat. Poslední, kdo na Vyšehradě panoval, byl Soběslav I., a pozoruhodné je, že právě Soběslav přenesl svůj knížecí dvůr ze stejných důvodů jako král Vratislav I. I on se nesnášel se svým biskupem. Sláva Vyšehradu pak ale zanikla a tak trochu pietně ji obnovil až otec vlasti: Karel IV., ale ne na dlouho.

 Na obrázcích: zbytky padacího mostu na Vyšehradě a románský kostelík sv, Martina. Stavba se ale připisuje až knížeti Soběslavovi I.