Dějiny národa Českého - KRÁLOVNA, KTEROU ČEŠI NECHTĚLI
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Beatrix z rodu Bourbonu
Jan Lucemburský byl vždy spojován jen s jednou jedinou ženou a tou byla dcera českého krále Václava II. Přemyslovce Eliška, se kterou přišel již jako český král v roce 1310. Jistě málo z Vás ale tuší, že se Jan Lucemburský po smrti své první manželky Elišky Přemyslovny oženil ještě jednou. Ani ne za čtyři roky mu byla nabídnuta ruka šestnáctileté Beatrix, dcera vévody Ludvíka z Bourbonu pocházejícího z vedlejšího rodu francouzských králů.
Je zcela jisté, že na svatbě Jana a Beatrix chyběli synové krále Jana Lucemburského. Tedy Jan Jindřich, ale i Karel (budoucí císař a král Karel IV.) Podle historika Jiřího Zpěváčka o její existenci nevěděli a dlouho byla před nimi utajena. Karel už jako markrabě moravský byl chováním svého otce velmi zklamaný, a tak tedy není divu, že mezi nimi nebyla přílišná důvěra. Ta konec konců nebyla ani po té, co se Karel náhodou dozvěděl o její existenci a cestě Jana Lucemburského a Beatrix do Českého království.
Beatrix Bourbonská poprvé přijela do Čech počátkem roku 1336. Do Chebu se ji vydala vstříc pouze Karlova první manželka Blanka z Valois, která byla její sestřenicí. Karel, třebaže byl v Čechách přítomen, se bezprostředně po jejím příjezdu raději vydal do Tyrolska, kde tehdy žil jeho mladší bratr Jan Jindřich. Blanka z Valois se zatím o Beatrix starala vlastně i pro ni v cizím Českém prostředí. Byla v té době její nejbližší přítelkyní a důvěrnicí. Obě mladé dámy byla neustále spolu a dokonce spolu i na čas bydlely. Vlastně není divu, že si obě rozuměly, vždyť byly zároveň vrstevnice- a při časté nepřítomnosti krále Jana Lucemburského přestavovala Blanka z Valois jedinou bytost, se kterou si mohla mladá a údajně i velice pohledná Beatrix popovídat francouzsky.
V únoru roku 1337 se Beatrix na Pražském hradě narodil syn, který byl pokřtěn jménem zemského českého patrona Václav. Z otcovy vůle mu bylo dáno do vínku celé Lucemburské hrabství a jeho nevlastní bratr, tedy již císař a král Karel IV. ho po letech povýšil na vévodu lucemburského. Podle kronikářů prý mladý Janův syn Václav proslul jako znamenitý básník a spisovatel.
Korunovace se na českou královnu Beatrix dočkala 18. května LP 1337, kdy se český král Jan Lucemburský na malou chvilku objevil v Praze. Korunovace se odehrála v bazilice sv. Víta a podle všeho se ji zúčastnila nejen Blanka z Valois, ale i Karel. Podle kronikáře Františka Pražského se budoucí císař a král Karel IV. netvářil zrovna šťastně. Dokonce těsně před nasazením přemyslovské koruny na hlavu Beatrix znechuceně odešel.
V českém prostředí se Beatrix necítila nikdy jako doma. Současně musím napsat, že ani Češi ji podle slov Františka Pražského neměli příliš rádi. V každém případě ve srovnání s Karlovou manželkou Blankou v očích veřejnosti propadla, což král Jan Lucemburský nesl velmi těžce. Následně nato byla Beatrix přestěhována i s dětmi do Brna, kde podle všeho na krátkou dobu našla nový a přívětivější domov. Brno Beatrix milovala více nežli nedůvěřivou Prahu. I tak se ale nakonec Jan Lucemburský po čase rozhodl o jejím návratu zpět do Lucemburska, kde Beatrix vyrůstala. Jeden z kronikářů dokonce zaznamenal, že když královna Beatrix Bourbonská odjížděla, tak se lidé dokonce radovali. Do Českého království se již nikdy nevrátila. Přežila nejen svého syna Václava, ale také i nevlastního syna Karla IV. Zemřela 23. prosince LP 1383 v Paříži, kde je dodnes pochována.
