Dějiny národa Českého - KRVAVÁ EXEKUCE ZÁVIŠE Z FALKENŠTEJNA
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Kdysi slavný a bohatý Záviš z Falkenštejna, který si podmanil i královského syna po Přemyslu II. Václava IÍ., a dokonce se oženil i s královnou-vdovou Kunhutou Uherskou, byl uvězněn z podnětu jeho nevlastního syna českého krále Václava II. Když se zpráva o Závišově uvěznění donesla do Jižních Čech, Vítkovci se samozřejmě vzbouřili, vyplenili královská města Pelhřimov a Týn nad Vltavou náležící v té době pražskému biskupu Tobiášovi z Bechyně. Ti nejradikálnější z nich šli dokonce tak daleko, že českou korunu pohotově nabídli vratislavskému knížeti Jindřichovi IV., v jehož žilách kolovala přemyslovská krev.
Mladý král Václav II. však projevil nečekanou rozhodnost. Na český jih vytáhlo velké královské vojsko, jehož velením se velmi ochotně ujal Mikuláš Opavský. Na voze s sebou vzali spoutaného Záviše z Falkenštejna a Mikuláš Opavský měl konečně možnost svého otce (Mikuláš Opavský byl levobočkem českého krále Přemysla Otakara II.) pomstít za zradu Záviše na Moravském poli. Mikuláš Opavský chtěl především pokořit všechny Vítkovce, a tak se svou armádou a vzácným zajatcem táhl po všech někdejších královských hradech, které Vítkovci (nebo také Páni z Růže) zabrali po smrti Přemysla Otakara II.
Až na Hluboké Závišův mladší bratr Vítek uvěřil Mikulášově hrozbě. Prý na něj sám spoutaný Záviš z Falkenštejna z podhradí volal, aby hrad nevydával, že raději zemře. 24. srpna 1290 po třikrát opakované výzvě k vydání hradu Hluboká a následném trojím odmítnutí Mikuláš Opavský ochotně zinscenoval krvavé divadlo. Obráncům Hluboké vysoko na hradbách při něm asi pořádně zamrazilo v zádech samým leknutím. A nepochybně též mnohé spanilé panně ukápla za sličného a velmi mužného Záviše nejedna slzička. Záviš z Falkenštejna byl na přímý rozkaz krále Václava II. sťat mečem (v legendách se dokonce píše prknem).
Tvrzení o tom, že byl Záviš sťat prknem, má zřejmě na svědomí kronikář z doby císaře Karla IV. Přibík z Radenína, který patrně zaměnil slovo prkno se staročeským výrazem plkno, tedy ostrý meč. Závišův smutný až děsivý konec dodnes na Hluboké (dnešním zámku Hluboká nad Vltavou) připomíná kámen v krásném malém parčíku na Pokutní louce na pravém břehu Vltavy. Kdybyste však k němu přátelé chtěli položit jen kytičku, musím vás upozornit, že bohužel není autentický. Teprve až v roce 1895 ho dal zde údajně postavit tehdejší majitel zámku Hluboká nad Vltavou kníže Adolf Josef Schwarzenberg. Přitom místo, kde dnes Závišův kámen stojí, rozhodně není totožné z místem, kde mistr kat popravčí srazil hlavu Falkenštejnovu. Kde přesně byl na Hluboké 24. srpna 1290 Záviš sťat, to se dodnes vedou jen spory. Pravdou je, že ihned po exekuci se hlava Vítkovce skutálela ze stráně. Kdo a jak tělo pohřbil, o tom se bohužel vedou jen diskuze.
Krásnou báseň o tomto příběhu napsal slavný básník Adolf Hejduk kousek básně vám zde napíši:
Hluboká, Hluboká s věžmi i valy,
za dávna Záviše pěvce tu sťali,
sťali ho pod hradem na svěžím luhu,
ubohý zpěváku, ubohý druhu!
Rád že měl královnu, padla mu hlava,
posvad rudne tu od krve tráva.