Dějiny národa Českého - KRYŠTOF HARANT z POLŽIC a BEZDRUŽIC

  Za příklad mnohostranné renesanční osobnosti může sloužil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Šlechtic ze starobylého a slavného rodu se narodil L.P. 1564. Otec Jiří Harant z Polžic a Bezdružic, matka Anna Janowská z Janowicz. Kryštof byl komorníkem a radou císaře Rudolfa II., později jeden z popravených českých pánů a účastník protihabsburského odboje.

  Vzdělaný Kryštof Harant rád a velmi často psával latinské básně, proslul jako autor cestopisu, v němž líčil své putování do Italských Benátek, Jeruzaléma, Egypta a Palestiny. L.P. 1576 se Kryštof Harant stal pážetem na dvoře Ferdinanda Tyrolského. Byl to pravověrný katolík a naučil se sedm jazyků. Své knížky, které psával už při studiích, sám ilustroval. Avšak evropského formátu dosáhl jako technicky nejvyspělejší český skladatel své doby, byť se z jeho tvorby dochovala jen pětihlasná mše. Na svém podkrkonošském hradu Pecka měl Kryštof Harant patrně největší zámeckou kapelu u nás. L.P. 1589 se oženil s Evou Černínovou z Chlumce, spolu měli syna, který však náhle zemřel v deseti letech.

  Kryštof Harant také nějaký čas působil v armádě, která se účastnila dlouhotrvající války proti osmanským Turkům. Manželský vztah s Evou Černínovou však netrvalo dlouho, zemřela na pravé neštovice L.P. 1597. Kryštof se ještě dvakrát oženil. Po návratu domů z dalekých cest, které podnikl spolu se svým švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic, se oba přidali L.P. 1619 k vojsku českých rebelů, které bezprostředně ohrožovalo Vídeň. Kryštof Harant byl velitelem dělostřelectva, které se umělo přesně trefovat do oken Vídeňského hradu. Právě za to byl Kryštof Harant dne 21. června L.P. 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Byla mu katem sťata hlava. Vdova po Kryštofovi Anna Saloména z Hořovic se přidala do jezuitskému řádu spolu se svými syny.

  Kryštof Harant dokonce sám za svého života uvažoval o kandidatuře na českého krále proti Ferdinandovi II. Habsburskému, nakonec ale dobrovolně a bez nátlaku kandidaturu sám vzdal. Možná škoda, kdo ví, ale to už se nedozvíme. Na popravu šel Kryštof Harant v pořadí třetí, po Václavu Budovcovi z Budova, jeho hlava však na mostecké věži nebyla vystavena díky jeho katolické víře a přímluvě jeho švagra Heřmana Černína z Chudenic. Tělo je pochováno ve farním kostele nedaleko Jičína.