Dějiny národa Českého - KULTURNÍ VÝVOJ VE 12. století

  Tradiční dynastickou koncepci české státnosti, založenou na přemyslovské pověsti přibližuje unikátní výzdoba znojemské rotundy sv. Kateřiny (tedy kostel Nanebevzetí Panny Marie), kterou dal pořídit kníže Konrád Znojemský LP 1134 u příležitosti zásnub s Marií Srbskou: zobrazuje mýtické počátky knížecího rodu, od bájného Přemysla Oráče, až po cyklus přemyslovských suverénů. Iniciátorem duchovního života ve druhé polovině 12. století byl hlavně na Moravě zejména olomoucký biskup Jindřich Zdík, jenž podporoval řehole s augustiniánským zaměřením. V českých zemích již vzniká vlastní honosná knižní kultura s přemyslovskou tématikou. Střediskem bylo zejména Zdíkovo skriptorium, písařská dílna, kde vznikl například Olomoucký kolektář (Horologium). Literární produkce z hradištského kláštera byla přenesena do Opatovic na hradištské Evangelium.

  Nové stavby v románském slohu vznikaly v Praze, která se začala obnovovat po způsobu latinských středověkých měst, tak, jako např, v severní Itálii. Došlo také k přestavbě svatojiřského kostela na Hradě: dominantu Prahy doplnil nově vzniklý klášter na Strahově.pod Petřínem. Byl také vystavěn první kamenný most, který dostal jméno podle jeho údajné zakladatelky Juditin. Střediskem dálkového obchodu, s celníky byl Týnský knížecí dvůr na dnešním Staroměstském náměstí. Specifickým rysem staré románské Prahy byly kamenné domy, které patřily obchodníkům úzce spjatým s Podunajím (Řezno) i s panovnickými finančními zájmy a nemají obdoby směrem dále na východ. Tato architektura ovlivnila ojediněle i šlechtické stavby ve středních Čechách. Přibližně ve stejné době dochází ke vzestupu Olomouce jako církevního střediska Moravy a prvního centra po Praze.

  V Olomouci taktéž vzniká skvělý románský palác patřící biskupům olomouckým. V blízkosti Znojma na konci 12. století zaznamenáváme stavbu kláštera Louka. Olomouc, Brno a Znojmo se stávají bohatými obchodními středisky a do značných rozměrů se výrazně rozšiřuje také sídelní aglomerace hradišt v Litoměřicích, Plzni, Žatci a Hradci (Králové) Špičkou evropské architektonické kultury je ženský aristokratický klášter v Doksanech a v Kladrubech. Po vzoru svatojiřského kláštera byly zbudovány taktéž ženské kláštery v Teplicích. S panovnickými fundacemi směle soutěží kláštery založené šlechtou, např. v Milevsku. Příkladem románského umění na šlechtickém sídle ve 12. století jsou středočeské kostely v Jakubu či v Záboří nad Labem.

  I nadále se v české společnosti udržuje pro dějinnou kontinuitu. Vzniká další kronikářská dílna navazující na Kosmovu Kroniku českou. Jsou to zejména kroniky Kanovníka vyšehradského, sázavského, a letopis Vincenciúv., oslavující vládu druhého českého krále Vladislava II. Přemyslovce, který se výrazně zapsal tažením Fridricha Barbarossy do Milána. Počátek 13.století bude plně v režii kultu sv. Anežky České.